Salme 2

1 Hvorfor fnyser Hedninger, hvi pønser Folkefærd paa, hvad faafængt er?

Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

2 Jordens Konger rejser sig, Fyrster samles til Raad mod HERREN og mod hans Salvede:

Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

3 »Lad os sprænge deres Baand og kaste Rebene af os!«

Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

4 Han, som troner i Himlen, ler, Herren, han spotter dem.

Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

5 Saa taler han til dem i Vrede, forfærder dem i sin Harme:

Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

6 »Jeg har dog indsat min Konge paa Zion, mit hellige Bjerg!«

Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

7 Jeg kundgør HERRENS Tilsagn. Han sagde til mig: »Du er min Søn, jeg har født dig i Dag!

Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

8 Bed mig, og jeg giver dig Hedningefolk til Arv og den vide Jord i Eje;

Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

9 med Jernspir skal du knuse dem og sønderslaa dem som en Pottemagers Kar!«

Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

10 Og nu, I Konger, vær kloge, lad eder raade, I Jordens Dommere,

A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

11 tjener HERREN i Frygt, fryd jer med Bæven!

Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

12 Kysser Sønnen, at ikke han vredes og I forgaar! Snart blusser hans Vrede op. Salig hver den, der lider paa ham!

Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.