< Salme 16 >

1 En Miktam af David. Vogt mig, Gud, thi jeg lider paa dig!
Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.
2 Jeg siger til HERREN: »Du er min Herre; jeg har ikke andet Gode end dig.
Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.
3 De hellige, som er i Landet, de er de herlige, hvem al min Hu staar til.«
Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.
4 Mange Kvaler rammer dem, som vælger en anden Gud; deres Blodofre vil jeg ikke udgyde, ej tage deres Navn i min Mund.
Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.
5 HERREN er min tilmaalte Del og mit Bæger. Du holder min Arvelod i Hævd.
Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.
6 Snorene faldt mig paa liflige Steder, ja, en dejlig Arvelod tilfaldt mig.
Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.
7 Jeg vil prise HERREN, der gav mig Raad, mine Nyrer maner mig, selv om Natten.
Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.
8 Jeg har altid HERREN for Øje, han er ved min højre, jeg rokkes ikke.
Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.
9 Derfor glædes mit Hjerte, min Ære jubler, endogsaa mit Kød skal bo i Tryghed.
Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.
10 Thi Dødsriget giver du ikke min Sjæl, lader ikke din hellige skue Graven. (Sheol h7585)
Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení. (Sheol h7585)
11 Du lærer mig Livets Vej; man mættes af Glæde for dit Aasyn, Livsalighed er i din højre for evigt.
Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.

< Salme 16 >