Salme 102

1 Bøn af en elendig, naar hans Kraft svigter, og han udøser sin Klage for HERREN.

Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.

2 HERRE, lyt til min Bøn, lad mit Raab komme til dig,

Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.

3 skjul dog ikke dit Aasyn for mig; den Dag jeg stedes i Nød, bøj da dit Øre til mig; naar jeg kalder, saa skynd dig og svar mig!

Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.

4 Thi mine Dage svinder som Røg, mine Ledemod brænder som Ild;

Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.

5 mit Hjerte er svedet og visnet som Græs, thi jeg glemmer at spise mit Brød.

Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.

6 Under min Stønnen klæber mine Ben til Huden;

Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.

7 jeg ligner Ørkenens Pelikan, er blevet som Uglen paa øde Steder;

Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.

8 om Natten ligger jeg vaagen og jamrer saa ensom som Fugl paa Taget;

Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.

9 mine Fjender haaner mig hele Dagen; de, der spotter mig, sværger ved mig.

Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,

10 Thi Støv er mit daglige Brød, jeg blander min Drik med Taarer

Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.

11 over din Harme og Vrede, fordi du tog mig og slængte mig bort;

Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.

12 mine Dage hælder som Skyggen, som Græsset visner jeg hen.

Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.

13 Men du troner evindelig, HERRE, du ihukommes fra Slægt til Slægt;

Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.

14 du vil rejse dig og forbarme dig over Zion, naar Naadens Tid, naar Timen er inde;

Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,

15 thi dine Tjenere elsker dets Sten og ynkes over dets Grushobe.

Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,

16 Og HERRENS Navn skal Folkene frygte, din Herlighed alle Jordens Konger;

Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,

17 thi HERREN opbygger Zion, han lader sig se i sin Herlighed;

Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.

18 han vender sig til de hjælpeløses Bøn, lader ej deres Bøn uænset.

Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,

19 For Efterslægten skal det optegnes, et Folk, der skal fødes, skal prise HERREN;

Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,

20 thi han ser ned fra sin hellige Højsal, HERREN skuer ned fra Himmel til Jord

Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,

21 for at høre de fangnes Stønnen og give de dødsdømte Frihed,

Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,

22 at HERRENS Navn kan forkyndes i Zion, hans Pris i Jerusalem,

Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.

23 naar Folkeslag og Riger til Hobe samles for at tjene HERREN.

Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,

24 Han lammed min Kraft paa Vejen, forkorted mit Liv.

Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,

25 Jeg siger: Min Gud, tag mig ikke bort i Dagenes Hælvt! Dine Aar er fra Slægt til Slægt.

I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.

26 Du grundfæsted fordum Jorden, Himlene er dine Hænders Værk;

Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.

27 de falder, men du bestaar, alle slides de op som en Klædning;

Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.

28 som Klæder skifter du dem; de skiftes, men du er den samme, og dine Aar faar aldrig Ende! Dine Tjeneres Børn fæster Bo, deres Sæd skal bestaa for dit Aasyn.

Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.