< Ordsprogene 3 >
1 Min Søn, glem ikke, hvad jeg har lært dig, dit Hjerte tage vare paa mine Bud!
Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
2 Thi en Række af Dage og Leveaar og Lykke bringer de dig.
Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.
3 Godhed og Troskab vige ej fra dig, bind dem som Baand om din Hals, skriv dem paa dit Hjertes Tavle!
Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
4 Saa finder du Naade og Yndest i Guds og Menneskers Øjne.
A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
5 Stol paa HERREN af hele dit Hjerte, men forlad dig ikke paa din Forstand;
Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
6 hav ham i Tanke paa alle dine Veje, saa jævner han dine Stier.
Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.
7 Hold ikke dig selv for viis, frygt HERREN og vig fra det onde;
Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8 saa faar du Helse for Legemet, Lindring for dine Ledemod.
Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
9 Ær med din Velstand HERREN med Førstegrøden af al din Avl;
Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
10 da fyldes dine Lader med Korn, dine Perser svømmer over af Most.
A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
11 Min Søn, lad ej haant om HERRENS Tugt, vær ikke ked af hans Revselse;
Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
12 HERREN revser den, han elsker, han straffer den Søn, han har kær.
Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
13 Lykkelig den, der har opnaaet Visdom, den, der vinder sig Indsigt;
Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.
14 thi den er bedre at købe end Sølv, bedre at vinde end Guld;
Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
15 den er mere værd end Perler, ingen Klenodier opvejer den;
Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.
16 en Række af Dage er i dens højre, i dens venstre Rigdom og Ære;
Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
17 dens Veje er liflige Veje, og alle dens Stier er Lykke;
Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
18 den er et Livets Træ for dem, der griber den, lykkelig den, som holder den fast!
Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
19 HERREN grundlagde Jorden med Visdom, grundfæsted Himlen med Indsigt;
Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
20 ved hans Kundskab brød Strømmene frem, lader Skyerne Dug dryppe ned.
Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21 Min Søn, tag Vare paa Snilde og Kløgt, de slippe dig ikke af Syne;
Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.
22 saa bliver de Liv for din Sjæl og et yndigt Smykke til din Hals.
I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
23 Da vandrer du trygt din Vej, støder ikke imod med din Fod;
Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
24 sætter du dig, skal du ikke skræmmes, lægger du dig, skal din Søvn vorde sød;
Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.
25 du skal ikke frygte uventet Rædsel, Uvejret, naar det kommer over gudløse;
Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
26 thi HERREN skal være din Tillid, han vogter din Fod, saa den ikke hildes.
Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
27 Nægt ikke den trængende Hjælp, naar det staar i din Magt at hjælpe;
Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.
28 sig ej til din Næste: »Gaa og kom igen, jeg vil give i Morgen!« — saafremt du har det.
Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.
29 Tænk ikke paa ondt mod din Næste, naar han tillidsfuldt bor i din Nærhed.
Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.
30 Yp ikke Trætte med sagesløs Mand, naar han ikke har voldet dig Men.
Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.
31 Misund ikke en Voldsmand, græm dig aldrig over hans Veje;
Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.
32 thi den falske er HERREN en Gru; mod retsindig er han fortrolig;
Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.
33 i den gudløses Hus er HERRENS Forbandelse, men retfærdiges Bolig velsigner han.
Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:
34 Over for Spottere bruger han Spot, men ydmyge giver han Naade.
Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.
35 De vise faar Ære til Arv, men Taaber høster kun Skam.
Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.