Ordsprogene 19
1 Bedre Fattigmand med lydefri Færd end en, som gaar Krogveje, er han end rig.
Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2 At mangle Kundskab er ikke godt, men den træder fejl, som har Hastværk.
Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3 Et Menneskes Daarskab øder hans Vej, men paa HERREN vredes hans Hjerte.
Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4 Gods skaffer mange Venner, den ringe skiller hans Ven sig fra.
Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5 Det falske Vidne undgaar ej Straf; den slipper ikke, som farer med Løgn.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6 Mange bejler til Stormands Yndest, og alle er Venner med gavmild Mand.
Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7 Fattigmands Frænder hader ham alle, end mere skyr hans Venner ham da. Ej frelses den, som jager efter Ord.
Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8 Den, der vinder Vid, han elsker sin Sjæl, og den, der vogter paa Indsigt, faar Lykke.
Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9 Det falske Vidne undgaar ej Straf, og den, der farer med Løgn, gaar under.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10 Vellevned sømmer sig ikke for Taabe, end mindre for Træl at herske over Fyrster.
Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11 Klogskab gør Mennesket sindigt, hans Ære er at overse Brøde.
Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12 Som Brøl af en Løve er Kongens Vrede, som Dug paa Græs er hans Gunst.
Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13 Taabelig Søn er sin Faders Ulykke, Kvindekiv er som ustandseligt Tagdryp.
Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14 Hus og Gods er Arv efter Fædre, en forstandig Hustru er fra HERREN.
Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15 Dovenskab sænker i Dvale, den lade Sjæl maa sulte.
Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16 Den vogter sin Sjæl, som vogter paa Budet, men skødesløs Vandel fører til Død.
Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17 Er man god mod den ringe, laaner man HERREN, han gengælder en, hvad godt man har gjort.
Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18 Tugt din Søn, imens der er Haab, ellers stiler du efter at slaa ham ihjel.
Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19 Den, som er hidsig, maa bøde, ved Skaansel gør man det værre.
Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20 Hør paa Raad og tag ved Lære, saa du til sidst bliver viis.
Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21 I Mands Hjerte er mange Tanker, men HERRENS Raad er det, der staar fast.
Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22 Vinding har man af Godhed, hellere fattig end Løgner.
Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23 HERRENS Frygt er Vej til Liv, man hviler mæt og frygter ej ondt.
Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24 Den lade rækker til Fadet, men fører ej Haanden til Munden.
Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25 Faar Spottere Hug, bliver tankeløs klog, ved Revselse faar den forstandige Kundskab.
Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26 Mishandle Fader og bortjage Moder gør kun en daarlig, vanartet Søn.
Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27 Hør op, min Søn, med at høre paa Tugt og saa fare vild fra Kundskabsord.
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28 Niddingevidne spotter Retten, gudløses Mund er glubsk efter Uret.
Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29 Slag er rede til Spottere, Hug til Taabers Ryg.
Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
