Ordsprogene 17

1 Bedre en tør Bid Brød med fred end Huset fuldt af Sul med Trætte.

Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.

2 Klog Træl bliver Herre over daarlig Søn og faar lod og del mellem Brødre.

Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.

3 Digel til Sølv og Ovn til Guld, men den, der prøver Hjerter, er HERREN.

Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.

4 Den onde hører paa onde Læber, Løgneren lytter til giftige Tunger.

Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.

5 Hvo Fattigmand spotter, haaner hans Skaber, den skadefro slipper ikke for Straf.

Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.

6 De gamles Krone er Børnebørn, Sønners Stolthed er Fædre.

Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.

7 Ypperlig Tale er ej for en Daare, end mindre da Løgn for den, som er ædel.

Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.

8 Som en Troldsten er Gave i Giverens Øjne; hvorhen den end vender sig, gør den sin Virkning.

Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.

9 Den, der dølger en Synd, søger Venskab, men den, der ripper op i en Sag, skiller Venner.

Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.

10 Bedre virker Skænd paa forstandig end hundrede Slag paa en Taabe.

Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.

11 Den onde har kun Genstridighed for, men et skaanselsløst Bud er udsendt imod ham.

Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.

12 Man kan møde en Bjørn, hvis Unger er taget, men ikke en Taabe udi hans Daarskab.

Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.

13 Den, der gengælder godt med ondt, fra hans Hus skal Vanheld ej vige.

Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.

14 At yppe Strid er at aabne for Vand, hold derfor inde, før Strid bryder løs.

Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.

15 At frikende skyldig og dømme uskyldig, begge Dele er HERREN en Gru.

Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.

16 Hvad hjælper Penge i Taabens Haand til at købe ham Visdom, naar Viddet mangler?

K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?

17 Ven viser Kærlighed naar som helst, Broder fødes til Hjælp i Nød.

Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.

18 Mand uden Vid giver Haandslag og gaar i Borgen for Næsten.

Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.

19 Ven af Kiv er Ven af Synd; at højne sin Dør er at attraa Fald.

Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.

20 Ej finder man Lykke, naar Hjertet er vrangt, man falder i Vaade, naar Tungen er falsk.

Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.

21 Den, der avler en Taabe, faar Sorg, Daarens Fader er ikke glad.

Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.

22 Glad Hjerte er godt for Legemet, nedslaaet Sind suger Marv af Benene.

Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.

23 Den gudløse tager Gave i Løn for at bøje Rettens Gænge.

Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.

24 Visdom staar den forstandige for Øje, Taabens Blik er ved Jordens Ende.

Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.

25 Taabelig Søn er sin Faders Sorg, Kvide for hende, som fødte ham.

K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.

26 At straffe den, der har Ret, er ilde, værre endnu at slaa de ædle.

Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.

27 Den, som har Kundskab tøjler sin Tale, Mand med Forstand er koldblodig.

Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.

28 Selv Daaren, der tier, gælder for viis, forstandig er den, der lukker sine Læber.

Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.