Ordsprogene 10
1 Salomos Ordsprog. Viis Søn glæder sin Fader, taabelig Søn er sin Moders Sorg.
Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
2 Gudløsheds Skatte gavner intet, men Retfærd redder fra Død.
Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
3 HERREN lader ej en retfærdig sulte, men gudløses Attraa støder han fra sig.
Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
4 Doven Haand skaber Fattigdom, flittiges Haand gør rig.
K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
5 En klog Søn samler om Somren, en daarlig sover om Høsten.
Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
6 Velsignelse er for retfærdiges Hoved, paa Uret gemmer gudløses Mund.
Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
7 Den retfærdiges Minde velsignes, gudløses Navn smuldrer hen.
Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
8 Den vise tager mod Paabud, den brovtende Daare styrtes.
Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
9 Hvo lydefrit vandrer, vandrer trygt; men hvo der gaar Krogveje, ham gaar det ilde.
Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
10 Blinker man med Øjet, volder man ondt, den brovtende Daare styrtes.
Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
11 Den retfærdiges Mund er en Livsens Kilde, paa Uret gemmer gudløses Mund.
Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
12 Had vækker Splid, Kærlighed skjuler alle Synder.
Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
13 Paa den kloges Læber finder man Visdom, Stok er til Ryg paa Mand uden Vid.
Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
14 De vise gemmer den indsigt, de har, Daarens Mund er truende Vaade.
Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
15 Den riges Gods er hans faste Stad, Armod de ringes Vaade.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
16 Den retfærdiges Vinding tjener til Liv, den gudløses Indtægt til Synd.
Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
17 At vogte paa Tugt er Vej til Livet, vild farer den, som viser Revselse fra sig.
Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
18 Retfærdige Læber tier om Had, en Taabe er den, der udspreder Rygter.
Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
19 Ved megen Tale undgaas ej Brøde, klog er den, der vogter sin Mund.
Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
20 Den retfærdiges Tunge er udsøgt Sølv, gudløses Hjerte er intet værd.
Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
21 Den retfærdiges Læber nærer mange, Daarerne dør af Mangel paa Vid.
Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
22 HERRENS Velsignelse, den gør rig, Slid og Slæb lægger intet til.
Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
23 For Taaben er Skændselsgerning en Leg, Visdom er Leg for Mand med Indsigt.
Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
24 Hvad en gudløs frygter, kommer over hans Hoved, hvad retfærdige ønsker, bliver dem givet.
Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
25 Naar Storm farer frem, er den gudløse borte, den retfærdige staar paa evig Grund.
Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
26 Som Eddike for Tænder og Røg for Øjne saa er den lade for dem, der sender ham.
Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
27 HERRENS Frygt lægger Dage til, gudløses Aar kortes af.
Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
28 Retfærdige har Glæde i Vente, gudløses Haab vil briste.
Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
29 For lydefri Vandel er HERREN et Værn, men en Rædsel for Udaadsmænd.
Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
30 Den retfærdige rokkes aldrig, ikke skal gudløse bo i Landet.
Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
31 Den retfærdiges Mund bærer Visdoms Frugt, den falske Tunge udryddes.
Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
32 Den retfærdiges Læber søger Yndest, gudløses Mund bærer Falskheds Frugt.
Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.
