Markus 13
1 Og da han gik ud af Helligdommen, siger en af hans Disciple til ham: „Mester, se, hvilke Stene og hvilke Bygninger!”
Když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Podívej, Mistře, z jakých mohutných kvádrů je chrám vystavěn. Není to krása?“
2 Og Jesus sagde til ham: „Ser du disse store Bygninger? der skal ikke lades Sten paa Sten, som jo skal nedbrydes.”
„Z téhle krásy, “zachmuřil se Ježíš, „nezbude nic než rozvaliny. Vše bude rozbořeno.“
3 Og da han sad paa Oliebjerget, lige over for Helligdommen, spurgte Peter og Jakob og Johannes og Andreas ham afsides:
Vyhledal tiché místo na svahu Olivové hory, odkud byl výhled na chrám. Petr, Jakub, Jan a Ondřej se ho ptali,
4 „Sig os, naar skal dette ske, og hvilket er Tegnet, naar alt dette skal til at fuldbyrdes?”
kdy ta pohroma nastane a jaké varování ji bude předcházet.
5 Men Jesus begyndte at sige til dem: „Ser til, at ingen forfører eder!
Ježíš začal hovořit: „Dejte si pozor, aby vás někdo neoklamal.
6 Mange skulle paa mit Navn komme og sige: Det er mig; og de skulle forføre mange.
Mnozí přijdou a budou tvrdit, že oni spasí svět. A řadu lidí zmatou.
7 Men naar I høre om Krige og Krigsrygter, da lader eder ikke forskrække, thi det maa ske; men Enden er ikke endda.
Na mnohých místech vzplanou války a nepokoje. Neděste se, to bude znamení konce, ale ještě ne konec světa.
8 Thi Folk skal rejse sig mod Folk, og Rige mod Rige, og der skal være Jordskælv her og der, og der skal være Hungersnød og Oprør. Dette er Veernes Begyndelse.
Znepřátelí se národ s národem, stát se státem. Na různých místech budou zemětřesení, nastane hlad. Ale to bude jen počátek porodních bolestí nového věku.
9 Men I, tager Vare paa eder selv; de skulle overgive eder til Raadsforsamlinger og til Synagoger; I skulle piskes og stilles for Landshøvdinger og Konger for min Skyld, dem til et Vidnesbyrd.
Nedejte se překvapit. Budou vás vláčet před soudy, bičovat v synagogách, předvedou vás před vlády a krále, protože jste moji následovníci. A to bude vaše příležitost, abyste jim svědčili, že já jsem přišel zachránit svět.
10 Og Evangeliet bør først prædikes for alle Folkeslagene.
Dříve, než nastane konec světa, musí se o mně dozvědět lidé všech národů.
11 Og naar de føre eder hen og overgive eder, da bekymrer eder ikke forud for, hvad I skulle tale; men hvad der bliver givet eder i den samme Time, det skulle I tale; thi I ere ikke de, som tale, men den Helligaand.
Až vás budou vyslýchat, nestarejte se předem, jak budete odpovídat. Duch svatý vám dá pravá slova.
12 Og Broder skal overgive Broder til Døden, og Fader sit Barn; og Børn skulle staa op mod Forældre og slaa dem ihjel.
Bude to těžká doba; bratr vydá na smrt svého bratra, otec syna. Děti se postaví proti rodičům a zničí je.
13 Og I skulle hades af alle for mit Navns Skyld; men den, som holder ud indtil Enden, han skal blive frelst.
A vy? Vás budou všichni nenávidět, protože jste mi oddáni. Ale kdo se mne přes všechno nezřekne, bude spasen.
14 Men naar I se Ødelæggelsens Vederstyggelighed staa, hvor den ikke bør, (den, som læser det, han give Agt!) da skulle de, som ere i Judæa, fly til Bjergene;
To, co se odehraje zde v Jeruzalémě, bude obrazem událostí na konci světa. Až bude chrám znesvěcen, nečekejte na nic a utečte do hor.
15 men den, som er paa Taget, stige ikke ned eller gaa ind for at hente noget fra sit Hus;
Budete-li na schodišti, už se nevracejte do domu, abyste si něco vzali s sebou.
16 og den, som er paa Marken, vende ikke tilbage for at hente sine Klæder!
Budete-li pracovat na poli, nechoďte se domů převléknout.
17 Men ve de frugtsommelige og dem, som give Die, i de Dage!
Zle bude v těchto dnech těhotným ženám a kojícím matkám.
18 Men beder om, at det ikke skal ske om Vinteren;
Proste Boha, abyste nemuseli utíkat v zimě.
19 thi i de Dage skal der være en saadan Trængsel, som der ikke har været fra Skabningens Begyndelse, da Gud skabte den, indtil nu, og som der heller ikke skal komme.
Také na konci věků budou strašné doby, jaké tu od stvoření světa nebyly.
20 Og dersom Herren ikke afkortede de Dage, da blev intet Kød frelst; men for de udvalgtes Skyld, som han har udvalgt, har han afkortet de Dage.
Kdyby Bůh ty dny nezkrátil, žádný člověk by nebyl zachráněn. Ale zkrátí je pro záchranu svých vyvolených.
21 Og dersom nogen da siger til eder: Se, her er Kristus, eller se der! da tror det ikke.
A když vám někdo řekne: Hleďte, tenhle je spasitel nebo tamten – nevěřte!
22 Thi falske Krister og falske Profeter skulle fremstaa og gøre Tegn og Undergerninger for at forføre, om det var muligt, de udvalgte.
Ukáže se mnoho falešných spasitelů a lživých proroků a budou dělat lecjaké zázraky ve snaze obelstít všechny, kteří patří Bohu – kdyby to bylo možné.
23 Men I, vogter eder; jeg har sagt eder alt forud.”
Předem vás varuji, dejte si na ně pozor.
24 Men i de Dage, efter den Trængsel, skal Solen formørkes, og Maanen ikke give sit Skin,
Po těchto útrapách se slunce zatmí, měsíc přestane svítit,
25 og Stjernerne skulle falde ned fra Himmelen, og de Kræfter, som ere i Himlene, skulle rystes.
hvězdy budou padat a zákony vesmíru budou otřeseny.
26 Og da skulle de se Menneskesønnen komme i Skyerne med megen Kraft og Herlighed.
A pak uvidíte mne – skutečného Spasitele, jak přicházím v oblacích s mocí a slávou.
27 Og da skal han udsende sine Engle og samle sine udvalgte fra de fire Vinde, fra Jordens Ende indtil Himmelens Ende.
Vyšlu své posly, aby shromáždili moje vyvolené ze všech koutů světa.
28 Men lærer Lignelsen af Figentræet: Naar dets Gren allerede er bleven blød, og Bladene skyde frem, da skønne I, at Sommeren er nær.
Posuzujte znamení té doby, jako pozorujete ovocné stromy: Nejprve raší listí, pak stromy nasazují na květ a potom na ovoce; tehdy víte, že brzo přijde sklizeň.
29 Saaledes skulle ogsaa I, naar I se disse Ting, skønne, at han er nær for Døren.
Až se stanou ty věci, o kterých jsem hovořil, vězte, že konec je blízko, přede dveřmi.
30 Sandelig, siger jeg eder, denne Slægt skal ingenlunde forgaa, førend alle disse Ting ere skete.
Již vaše generace se přesvědčí o pravdivosti mých slov.
31 Himmelen og Jorden skulle forgaa, men mine Ord skulle ingenlunde forgaa.
Nebe a země zaniknou, ale má slova nepozbudou platnosti.
32 Men om den Dag og Time ved ingen, end ikke Englene i Himmelen, heller ikke Sønnen, men alene Faderen.
Dnes nikdo, ani andělé, ani já, neznáme den a hodinu, kdy se to má stát; jen můj Otec to ví přesně.
33 Ser til, vaager og beder; thi I vide ikke, naar Tiden er der.
A protože to ani vy nemůžete vědět, buďte bdělí. Čekejte na mne.
34 Ligesom en Mand, der drog udenlands, forlod sit Hus og gav sine Tjenere Fuldmagt, hver sin Gerning, og bød Dørvogteren, at han skulde vaage, —
Můj příchod bude jako návrat muže, který odcestoval do ciziny. Svým zaměstnancům uložil práci, kterou mají zatím vykonávat, a vrátnému poručil, aby bděl.
35 vaager derfor; thi I vide ikke, naar Husets Herre kommer, enten om Aftenen eller ved Midnat eller ved Hanegal eller om Morgenen;
Buďte ostražití! Vždyť nevíte, kdy se mám vrátit. Může to být večer, v noci, za svítání nebo i za bílého dne.
36 for at han ikke, naar han kommer pludseligt, skal finde eder sovende!
Nerad bych vás našel spící. Očekávejte můj návrat.
37 Men hvad jeg siger eder, det siger jeg alle: Vaager!”
Říkám vám i všem po vás: Bděte!“
