Lukas 1
1 Efterdi mange have taget sig for at forfatte en Beretning om de Ting, som ere fuldbyrdede iblandt os,
Vážený Teofile! Mnozí přede mnou se snažili pravdivě vylíčit život a dílo Ježíše Krista na základě spolehlivých zpráv jeho žáků a jiných očitých svědků.
2 saaledes som de, der fra Begyndelsen bleve Øjenvidner og Ordets Tjenere, have overleveret os:
3 saa har ogsaa jeg besluttet, efter nøje at have gennemgaaet alt forfra, at nedskrive det for dig i Orden, mægtigste Theofilus!
Nyní jsem se tedy rozhodl i já důkladně přezkoumat, utřídit a sepsat veškeré dostupné zprávy. Vznikl tento spisek, který ti věnuji,
4 for at du kan erkende Paalideligheden af de Ting, hvorom du er bleven mundtligt undervist.
abys nabyl jistoty, že to, o čem ses již leccos dověděl, je pravda.
5 I de Dage, da Herodes var Konge i Judæa, var der en Præst af Abias Skifte, ved Navn Sakarias; og han havde en Hustru af Arons Døtre, og hendes Navn var Elisabeth.
Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova.
6 Men de vare begge retfærdige for Gud og vandrede udadlelige i alle Herrens Bud og Forskrifter.
Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy.
7 Og de havde intet Barn, efterdi Elisabeth var ufrugtbar, og de vare begge fremrykkede i Alder.
Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná.
8 Men det skete, medens han efter sit Skiftes Orden gjorde Præstetjeneste for Gud,
Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost.
9 tilfaldt det ham efter Præstetjenestens Sædvane at gaa ind i Herrens Tempel og bringe Røgelseofferet.
Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo.
10 Og hele Folkets Mængde holdt Bøn udenfor i Røgelseofferets Time.
Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem.
11 Men en Herrens Engel viste sig for ham, staaende ved den højre Side af Røgelsealteret.
Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava.
12 Og da Sakarias saa ham, forfærdedes han, og Frygt faldt over ham.
Zachariáš se vyděsil.
13 Men Engelen sagde til ham: „Frygt ikke, Sakarias! thi din Bøn er hørt, og din Hustru Elisabeth skal føde dig en Søn, og du skal kalde hans Navn Johannes.
Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý).
14 Og han skal blive dig til Glæde og Fryd, og mange skulle glædes over hans Fødsel;
Přinese ti mnoho radosti a mnozí budou vděčni, že se narodil.
15 thi han skal være stor for Herren. Og Vin og stærk Drik skal han ej drikke, og han skal fyldes med den Helligaand alt fra Moders Liv,
Stane se jedním z velkých Božích mužů. Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje. Duch svatý ho naplní hned od narození.
16 og mange af Israels Børn skal han omvende til Herren deres Gud.
Mnohé z židů přivede zpět k Bohu, jejich skutečnému Pánu.
17 Og han skal gaa foran for ham i Elias's Aand og Kraft for at vende Fædres Hjerter til Børn og genstridige til retfærdiges Sind for at berede Herren et velskikket Folk.‟
Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše. Smíří otce se syny a vzpurným otevře oči pro pravdu. Jako královský posel připraví lidi na příchod Božího vládce.“
18 Og Sakarias sagde til Engelen: „Hvorpaa skal jeg kende dette? thi jeg er gammel, og min Hustru er fremrykket i Alder.‟
Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“
19 Og Engelen svarede og sagde til ham: „Jeg er Gabriel, som staar for Guds Aasyn, og jeg er udsendt for at tale til dig og for at forkynde dig dette Glædesbudskab.
Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy.
20 Og se, du skal blive stum og ikke kunne tale indtil den Dag, da dette sker, fordi du ikke troede mine Ord, som dog skulle fuldbyrdes i deres Tid.‟
Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“
21 Og Folket biede efter Sakarias, og de undrede sig over, at han tøvede i Templet.
Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde.
22 Og da han kom ud, kunde han ikke tale til dem, og de forstode, at han havde set et Syn i Templet; og han gjorde Tegn til dem og forblev stum.
Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění.
23 Og det skete, da hans Tjenestes Dage vare fuldendte, gik han hjem til sit Hus.
Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů.
24 Men efter disse Dage blev hans Hustru Elisabeth frugtsommelig, og hun skjulte sig fem Maaneder og sagde:
Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce.
25 „Saaledes har Herren gjort imod mig i de Dage, da han saa til mig for at borttage min Skam iblandt Mennesker.‟
Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“
26 Men i den sjette Maaned blev Engelen Gabriel sendt fra Gud til en By i Galilæa, som hedder Nazareth,
Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu
27 til en Jomfru, som var trolovet med en Mand ved Navn Josef, af Davids Hus; og Jomfruens Navn var Maria.
k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu.
28 Og Engelen kom ind til hende og sagde: „Hil være dig, du benaadede, Herren er med dig, du velsignede iblandt Kvinder!‟
Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“
29 Men hun blev forfærdet over den Tale, og hun tænkte, hvad dette skulde være for en Hilsen.
Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl.
30 Og Engelen sagde til hende: „Frygt ikke, Maria! thi du har fundet Naade hos Gud.
Posel pokračoval. „Neboj se, Marie. Bůh ti chce nevídaně požehnat.
31 Og se, du skal undfange og føde en Søn, og du skal kalde hans Navn Jesus.
Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje).
32 Han skal være stor og kaldes den Højestes Søn; og Gud Herren skal give ham Davids, hans Faders Trone.
Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván ‚Syn Nejvyššího‘.
33 Og han skal være Konge over Jakobs Hus evindelig, og der skal ikke være Ende paa hans Kongedømme.‟ (aiōn g165)
Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí.“ (aiōn g165)
34 Men Maria sagde til Engelen: „Hvorledes skal dette gaa til, efterdi jeg ikke ved af nogen Mand?‟
Marie namítla: „Jak se mi může narodit dítě? Vždyť nežiji s mužem!“
35 Og Engelen svarede og sagde til hende: „Den Helligaand skal komme over dig, og den Højestes Kraft skal overskygge dig; derfor skal ogsaa det hellige, som fødes, kaldes Guds Søn.
Anděl jí řekl: „Sám Stvořitel na tobě projeví svou moc. Duch svatý to způsobí, a tak tvé dítě bude svatý Boží Syn. U Boha není nic nemožného.
36 Og se, Elisabeth din Frænke, ogsaa hun har undfanget en Søn i sin Alderdom, og denne Maaned er den sjette for hende, som kaldes ufrugtbar.
Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“
37 Thi intet vil være umuligt for Gud.‟
38 Men Maria sagde: „Se, jeg er Herrens Tjenerinde; mig ske efter dit Ord!‟ Og Engelen skiltes fra hende.
Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“Pak anděl odešel.
39 Men Maria stod op i de samme Dage og drog skyndsomt til Bjergegnen til en By i Juda.
Brzy nato se Marie vydala do judských hor, do města, kde žil Zachariáš s Alžbětou.
40 Og hun kom ind i Sakarias's Hus og hilste Elisabeth.
Když k nim vešla a pozdravila, pocítila Alžběta, jak se její dítě živě pohnulo. V tu chvíli Alžbětu nadchl Boží Duch
41 Og det skete, da Elisabeth hørte Marias Hilsen, sprang Fosteret i hendes Liv. Og Elisabeth blev fyldt med den Helligaand
42 og raabte med høj Røst og sagde: „Velsignet er du iblandt Kvinder! og velsignet er dit Livs Frugt!
a zvolala: „Marie, Bůh tě vyvolil mezi všemi ženami a tvůj syn bude veliký dar lidem.
43 Og hvorledes times dette mig, at min Herres Moder kommer til mig?
Jaká je to pro mne čest, že mne navštívila matka mého Pána!
44 Thi se, da din Hilsens Røst naaede mine Øren, sprang Fosteret i mit Liv med Fryd.
Sotva jsem zaslechla tvůj pozdrav, děťátko ve mně radostí poskočilo.
45 Og salig er hun, som troede; thi det skal fuldkommes, hvad der er sagt hende af Herren.‟
Jak je dobře, že jsi uvěřila Božím slibům. On je všechny splní.“
46 Og Maria sagde: „Min Sjæl ophøjer Herren;
Nato se Marie začala modlit: „Celým srdcem chválím Pána
47 og min Aand fryder sig over Gud, min Frelser;
a raduji se v Bohu, svém Spasiteli.
48 thi han har set til sin Tjenerindes Ringhed. Thi se, nu herefter skulle alle Slægter prise mig salig,
Mne, nepatrné, si povšiml. Lidé ze všech národů si mne budou vděčně připomínat pro velké věci, které mi Bůh prokázal. Je mocný a svatý,
49 fordi den mægtige har gjort store Ting imod mig. Og hans Navn er helligt;
50 og hans Barmhjertighed varer fra Slægt til Slægt over dem, som frygte ham.
ale neustále se slitovává nad těmi, kteří ho ctí v kterékoliv době.
51 Han har øvet Vælde med sin Arm; han har adspredt dem, som ere hovmodige i deres Hjertes Tanke.
Vztahuje svoji mocnou ruku, aby mařil plány pyšných,
52 Han har nedstødt mægtige fra Troner og ophøjet ringe.
aby sesazoval mocné z trůnů, pozvedal ponížené,
53 Hungrige har han mættet med gode Gaver, og rige har han sendt tomhændede bort.
sytil hladové dobrými věcmi a bohaté propouštěl s prázdnýma rukama.
54 Han har taget sig af sin Tjener Israel for at ihukomme Barmhjertighed
Ujímá se svého lidu, Izraele, protože slíbil našim otcům,
Abrahamovi i jeho potomkům, že k nim bude na věky milosrdný.“ (aiōn g165)
56 Og Maria blev hos hende omtrent tre Maaneder, og hun drog til sit Hjem igen.
Marie pobyla u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
57 Men for Elisabeth fuldkommedes Tiden til, at hun skulde føde, og hun fødte en Søn.
Přišel Alžbětin čas a narodil se jí syn.
58 Og hendes Naboer og Slægtninge hørte, at Herren havde gjort sin Barmhjertighed stor imod hende, og de glædede sig med hende.
Všichni sousedé a příbuzní se radovali, že ji Bůh tak obšťastnil.
59 Og det skete paa den ottende Dag, da kom de for at omskære Barnet; og de vilde kalde det Sakarias efter Faderens Navn.
Sešli se osmého dne, kdy podle zákona bývali chlapci obřezáváni. Všichni předpokládali, že dítě se bude jmenovat po otci Zachariáš.
60 Og hans Moder svarede og sagde: „Nej, han skal kaldes Johannes.‟
Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan.
61 Og de sagde til hende: „Der er ingen i din Slægt, som kaldes med dette Navn.‟
Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“
62 Men de gjorde Tegn til hans Fader om, hvad han vilde, det skulde kaldes.
Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec.
63 Og han forlangte en Tavle og skrev disse Ord: „Johannes er hans Navn.‟ Og de undrede sig alle.
Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“
64 Men straks oplodes hans Mund og hans Tunge, og han talte og priste Gud.
A tehdy se jeho ústa zase otevřela a prvními slovy děkoval Bohu.
65 Og der kom en Frygt over alle, som boede omkring dem, og alt dette rygtedes over hele Judæas Bjergegn.
Užaslí sousedé pochopili, že se tu děje něco mimořádného, a zpráva o tom se roznesla po judských horách.
66 Og alle, som hørte det, lagde sig det paa Hjerte og sagde: „Hvad mon der skal blive af dette Barn?‟ Thi Herrens Haand var med ham.
Kdo ji slyšel, uvažoval, co s tím dítětem Bůh zamýšlí. Všichni viděli, že ho provází Boží moc.
67 Og Sakarias, hans Fader, blev fyldt med den Helligaand, og han profeterede og sagde:
Duch svatý vnukl Zachariášovi tato prorocká slova:
68 „Lovet være Herren, Israels Gud! thi han har besøgt og forløst sit Folk
„Chvála Pánu, Bohu Izraele, že přichází svému lidu na pomoc a vysvobozuje ho.
69 og har oprejst os et Frelsens Horn i sin Tjener Davids Hus,
Posílá nám mocného Zachránce z rodu krále Davida,
kterého již dávno ústy svých proroků ohlašoval. (aiōn g165)
71 en Frelse fra vore Fjender og fra alle deres Haand, som hade os,
Ten nás vytrhne z rukou nepřátel a všech, kteří nás nenávidí.
72 for at gøre Barmhjertighed imod vore Fædre og ihukomme sin hellige Pagt,
Dnes se Bůh láskyplně přiznává k našim otcům a ke své smlouvě s nimi.
73 den Ed, som han svor vor Fader Abraham, at han vilde give os,
Vždyť se zavázal Abrahamovi, že jednou budeme sloužit Bohu po celý život, zbaveni útlaku a strachu, očištěni a poslušni. A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího. Připravíš cestu Božímu Synu: Lidem budeš ohlašovat, že je přichází zachránit a odpustit jim všechna provinění. V něm k nám přichází Bůh plný slitovné lásky. Slunce spásy již vychází,
74 at vi, friede fra vore Fjenders Haand, skulde tjene ham uden Frygt,
75 i Hellighed og Retfærdighed for hans Aasyn, alle vore Dage.
76 Men ogsaa du, Barnlille! skal kaldes den Højestes Profet; thi du skal gaa foran for Herrens Aasyn for at berede hans Veje,
77 for at give hans Folk Erkendelse af Frelse ved deres Synders Forladelse,
78 for vor Guds inderlige Barmhjertigheds Skyld, ved hvilken Lyset fra det høje har besøgt os
79 for at skinne for dem, som sidde i Mørke og i Dødens Skygge, for at lede vore Fødder ind paa Fredens Vej.‟
aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti, a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!“
80 Men Barnet voksede og blev styrket i Aanden; og han var i Ørknerne indtil den Dag, da han traadte frem for Israel.
Chlapec Jan se dobře rozvíjel tělesně i duševně. Později odešel na poušť, kde žil v ústraní až do chvíle, kdy vystoupil se svým poselstvím před veřejností.
