Job 22
1 Saa tog Temaniten Elifaz til Orde og sagde:
A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Gavner et Menneske Gud? Nej, den kloge gavner sig selv.
Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
3 Har den Almægtige godt af din Retfærd, Vinding af, at din Vandel er ret?
Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
4 Revser han dig for din Gudsfrygt? Eller gaar han i Rette med dig derfor?
Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
5 Er ikke din Ondskab stor og din Brøde uden Ende?
Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6 Thi du pantede Brødre uden Grund, trak Klæderne af de nøgne,
Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
7 gav ikke den trætte Vand at drikke og nægted den sultne Brød.
Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
8 Den mægtige — hans var Landet, den hædrede boede der.
Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
9 Du lod Enker gaa tomhændet bort, knuste de faderløses Arme.
Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
10 Derfor var der Snarer omkring dig, og Rædsel ængsted dig brat.
A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
11 Dit Lys blev Mørke, du kan ej se, og Strømme af Vand gaar over dig!
Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
12 Er Gud ej i højen Himmel? Se Stjernernes Tinde, hvor højt de staar!
Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
13 Dog siger du: »Hvad ved Gud, holder han Dom bag sorten Sky?
Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
14 Skyerne skjuler ham, saa han ej ser, paa Himlens Runding gaar han!«
Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
15 Vil du følge Fortidens Sti, som Urettens Mænd betraadte,
Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16 de, som i Utide reves bort, hvis Grundvold flød bort som en Strøm,
Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17 som sagde til Gud: »Gaa fra os! Hvad kan den Almægtige gøre os?«
Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18 Og han havde dog fyldt deres Huse med godt. Men de gudløses Raad er ham fjernt.
On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19 De retfærdige saa det og glædede sig, den uskyldige spottede dem:
Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20 For vist, vore Fjender forgik, og Ild fortæred de sidste af dem.
Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
21 Bliv Ven med ham og hold Fred, derved vil der times dig Lykke;
Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22 tag dog mod Lærdom af ham og læg dig hans Ord paa Sinde!
Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23 Vender du ydmygt om til den Almægtige, fjerner du Uretten fra dit Telt,
Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24 kaster du Guldet paa Jorden, Ofirguldet blandt Bækkenes Sten,
Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
25 saa den Almægtige bliver dit Guld, hans Lov dit Sølv,
Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
26 ja, da skal du fryde dig over den Almægtige og løfte dit Aasyn til Gud.
A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
27 Beder du til ham, hører han dig, indfri kan du, hvad du har lovet;
Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28 hvad du sætter dig for, det lykkes, det lysner paa dine Veje;
Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29 thi stolte, hovmodige ydmyger han, men hjælper den, der slaar Øjnene ned;
Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30 han frelser uskyldig Mand; det sker ved hans Hænders Renhed!
Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
