Job 19
1 Saa tog Job til Orde og svarede:
Tedy odpověděv Job, řekl:
2 Hvor længe vil I krænke min Sjæl og slaa mig sønder med Ord?
Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
3 I haaner mig nu for tiende Gang, mishandler mig uden Skam.
Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
4 Har jeg da virkelig fejlet, hænger der Fejl ved mig?
Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
5 Eller gør I jer store imod mig og revser mig ved at smæde?
Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
6 Saa vid da, at Gud har bøjet min Ret, omspændt mig med sit Net.
Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
7 Se, jeg skriger: Vold! men faar ikke Svar, raaber om Hjælp, der er ingen Ret.
Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
8 Han spærred min Vej, jeg kom ikke frem, han hylled mine Stier i Mørke;
Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
9 han klædte mig af for min Ære, berøved mit Hoved Kronen,
Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
10 brød mig ned overalt, saa jeg maa bort, oprykked mit Haab som Træet;
Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
11 hans Vrede blussede mod mig, han regner mig for sin Fjende;
Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
12 samlede rykker hans Flokke frem og bryder sig Vej imod mig, de lejrer sig om mit Telt.
Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
13 Mine Brødre har fjernet sig fra mig, Venner er fremmede for mig,
Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
14 mine nærmeste og Kendinge holder sig fra mig, de, der er i mit Hus, har glemt mig;
Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
15 mine Piger regner mig for en fremmed, vildfremmed er jeg i deres Øjne;
Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
16 ej svarer min Træl, naar jeg kalder, jeg maa trygle ham med min Mund;
Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
17 ved min Aande væmmes min Hustru, mine egne Brødre er jeg en Stank;
Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
18 selv Drenge agter mig ringe, naar jeg rejser mig, taler de mod mig;
Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19 Standsfæller væmmes til Hobe ved mig, de, jeg elskede, vender sig mod mig.
V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
20 Benene hænger fast ved min Hud, med Kødet i Tænderne slap jeg bort.
K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21 Naade, mine Venner, Naade, thi Guds Haand har rørt mig!
Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22 Hvi forfølger og I mig som Gud og mættes ej af mit Kød?
Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
23 Ak, gid mine Ord blev skrevet op, blev tegnet op i en Bog,
Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
24 med Griffel af Jern, med Bly indristet i Klippen for evigt!
Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
25 Men jeg ved, at min Løser lever, over Støvet vil en Forsvarer staa frem.
Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
26 Naar min sønderslidte Hud er borte, skal jeg ud fra mit Kød skue Gud,
A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27 hvem jeg skal se paa min Side; ham skal mine Øjne se, ingen fremmed! Mine Nyrer forgaar i mit Indre!
Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28 Naar I siger: »Hor vi skal forfølge ham, Sagens Rod vil vi udfinde hos ham!«
Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
29 saa tag jer i Vare for Sværdet; thi Vrede rammer de lovløse, at I skal kende, der kommer en Dom!
Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
