1 Mosebog 30

1 Da Rakel saa, at hun ikke fødte Jakob noget Barn, blev hun skinsyg paa sin Søster og sagde til Jakob: »Skaf mig Børn, ellers dør jeg!«

Viduci pak Ráchel, že by nerodila Jákobovi, záviděla sestře své, a řekla Jákobovi: Dej mi syny; pakli nedáš, umru.

2 Men Jakob blev vred paa Rakel og sagde: »Er jeg i Guds Sted? Det er jo ham, der har nægtet dig Livsfrugt!«

Pročež rozhněval se velmi Jákob na Ráchel, a řekl: Zdali já jsem za Boha, kterýžť nedal plodu života?

3 Saa sagde hun: »Der er min Trælkvinde Bilha; gaa ind til hende, saa hun kan føde paa mine Knæ og jeg faa Sønner ved hende!«

Řekla ona: Hle, děvka má Bála; vejdi k ní, aby rodila na kolena má, a budu míti já také syny z ní.

4 Og hun gav ham sin Trælkvinde Bilha til Hustru, og Jakob gik ind til hende.

I dala mu Bálu děvku svou za ženu; a všel k ní Jákob.

5 Saa blev Bilha frugtsommelig og fødte Jakob en Søn,

Tedy počavši Bála, porodila Jákobovi syna.

6 og Rakel sagde: »Gud har hjulpet mig til min Ret, han har hørt min Røst og givet mig en Søn.« Derfor gav hun ham Navnet Dan.

I řekla Ráchel: Soudil Bůh při mou, a uslyšel také hlas můj, a dal mi syna. Protož nazvala jméno jeho Dan.

7 Siden blev Rakels Trælkvinde Bilha frugtsommelig igen og fødte Jakob en anden Søn;

Opět počavši Bála, děvka Ráchel, porodila syna druhého Jákobovi.

8 og Rakel sagde: »Gudskampe har jeg kæmpet med min Søster og sejret.« Derfor gav hun ham Navnet Naftali.

I řekla Ráchel: Tuhé jsem odpory měla s sestrou svou, a všakť jsem přemohla. A nazvala jméno jeho Neftalím.

9 Men da Lea saa, at hun ikke fik flere Børn, tog hun sin Trælkvinde Zilpa og gav Jakob hende til Hustru;

Viduci pak Lía, že by přestala roditi, vzala Zelfu děvku svou, a dala ji Jákobovi za ženu.

10 og da Leas Trælkvinde Zilpa fødte Jakob en Søn,

A porodila Zelfa, děvka Líe, Jákobovi syna.

11 sagde Lea: »Hvilken Lykke!« Derfor gav hun ham Navnet Gad.

Protož řekla Lía: Již přišel zástup. A nazvala jméno jeho Gád.

12 Siden fødte Leas Trælkvinde Zilpa Jakob en anden Søn;

Porodila také Zelfa děvka Líe syna druhého Jákobovi.

13 og Lea sagde: »Held mig! Kvinderne vil prise mit Held!« Derfor gav hun ham Navnet Aser.

A řekla Lía: To na mé štěstí; nebo šťastnou mne nazývati budou ženy. A nazvala jméno jeho Asser.

14 Men da Ruben engang i Hvedehøstens Tid gik paa Marken, fandt han nogle Kærlighedsæbler og bragte dem til sin Moder Lea. Da sagde Rakel til Lea: »Giv mig nogle af din Søns Kærlighedsæbler!«

Vyšel pak Ruben v čas žně pšeničné, a nalezl pěkná jablečka na poli, a přinesl je Líe matce své. I řekla Ráchel Líe: Dej mi, prosím, těch jableček syna svého.

15 Lea svarede: »Er det ikke nok, at du har taget min Mand fra mig? Vil du nu ogsaa tage min Søns Kærlighedsæbler?« Men Rakel sagde: »Til Gengæld for din Søns Kærlighedsæbler maa han ligge hos dig i Nat!«

Jížto ona odpověděla: Máloť se snad zdá, že jsi vzala muže mého; chceš také užívati jableček syna mého? I řekla Ráchel: Nechažť tedy spí s tebou této noci za jablečka syna tvého.

16 Da saa Jakob kom fra Marken om Aftenen, gik Lea ham i Møde og sagde: »Kom ind til mig i Nat, thi jeg har købt dig for min Søns Kærlighedsæbler!« Og han laa hos hende den Nat.

Když pak navracoval se Jákob s pole večer, vyšla Lía proti němu, a řekla: Ke mně vejdeš; nebo ze mzdy najala jsem tě za jablečka syna svého. I spal s ní té noci.

17 Saa bønhørte Gud Lea, og hun blev frugtsommelig og fødte Jakob en femte Søn;

A uslyšel Bůh Líu; kterážto počala a porodila Jákobovi syna pátého.

18 og Lea sagde: »Gud har lønnet mig, fordi jeg gav min Mand min Trælkvinde.« Derfor gav hun ham Navnet Issakar.

I řekla Lía: Dal mi Bůh mzdu mou, i potom, když jsem dala děvku svou muži svému. Pročež nazvala jméno jeho Izachar.

19 Siden blev Lea frugtsommelig igen og fødte Jakob en sjette Søn;

A počala opět Lía, a porodila šestého syna Jákobovi.

20 og Lea sagde: »Gud har givet mig en god Gave, nu vil min Mand blive hos mig, fordi jeg har født ham seks Sønner.« Derfor gav hun ham Navnet Zebulon.

I řekla Lía: Obdařil mne Bůh darem dobrým; již nyní bydliti bude se mnou muž můj, nebo porodila jsem mu šest synů. A nazvala jméno jeho Zabulon.

21 Siden fødte hun en Datter, som hun gav Navnet Dina.

Potom porodila dceru; a nazvala jméno její Dína.

22 Saa kom Gud Rakel i Hu, og Gud bønhørte hende og aabnede hendes Moderliv,

A rozpomenuv se Bůh na Ráchel, uslyšel jí, a otevřel život její.

23 saa hun blev frugtsommelig og fødte en Søn; og hun sagde: »Gud har borttaget min Skændsel.«

Tedy počala a porodila syna, a řekla: Odjal Bůh pohanění mé.

24 Derfor gav hun ham Navnet Josef; thi hun sagde: »HERREN give mig endnu en Søn!«

A nazvala jméno jeho Jozef, řkuci: Přidejž mi Hospodin syna jiného.

25 Da Rakel havde født Josef, sagde Jakob til Laban: »Lad mig fare, at jeg kan drage til min Hjemstavn og mit Land;

Stalo se pak, když porodila Ráchel Jozefa, řekl Jákob Lábanovi: Propusť mne, ať odejdu na místo své a do země své.

26 giv mig mine Hustruer og mine Børn som jeg har tjent dig for, og lad mig drage bort; du ved jo selv, hvorledes jeg har tjent dig!«

Dej mi ženy mé a dítky mé, za kteréž jsem sloužil tobě, ať odejdu; nebo ty znáš službu mou, kterouž jsem sloužil tobě.

27 Men Laban svarede: »Maatte jeg have fundet Naade for dine Øjne! Jeg har udfundet, at HERREN har velsignet mig for din Skyld.«

I řekl mu Lában: Jestliže nyní nalezl jsem milost před očima tvýma, zůstaň se mnou, nebo v skutku jsem poznal, že požehnal mi Hospodin pro tebe.

28 Og han sagde: »Bestem, hvad du vil have i Løn af mig, saa vil jeg give dig den!«

Řekl také: Oznam mi ze jména mzdu svou a dámť ji.

29 Saa sagde Jakob: »Du ved jo selv, hvorledes jeg har tjent dig, og hvad din Ejendom er blevet til under mine Hænder;

Jemužto odpověděl: Ty víš, jak jsem sloužil tobě, a jaký byl dobytek tvůj při mně.

30 thi før jeg kom, ejede du kun lidet, men nu har du Overflod; HERREN har velsignet dig, hvor som helst jeg satte min Fod. Men naar kan jeg komme til at gøre noget for mit eget Hus?«

Nebo to málo, kteréž jsi měl přede mnou, zrostlo velmi, a požehnalť Hospodin, jakž jsem k tobě nohou vkročil. A nyní, kdy pak já své hospodářství opatrovati budu?

31 Laban svarede: »Hvad skal jeg da give dig?« Da sagde Jakob: »Du skal ikke give mig noget; men hvis du gaar ind paa, hvad jeg nu foreslaar dig, vedbliver jeg at være Hyrde for dine Hjorde og vogte dem.

A řekl: Coť mám dáti? Odpověděl Jákob: Nedávej mi nic. Jestliže mi učiníš toto, zase pásti budu a ostříhati dobytka tvého:

32 Jeg vil i Dag gaa hele din Hjord igennem og udskille alle spættede og blakkede Dyr alle de sorte Faar og de blakkede eller spættede Geder skal være min Løn;

Projdu skrze všecka stáda tvá dnes, vyměšuje z nich každé dobytče peřesté a strakaté, a každé dobytče načernalé mezi ovcemi, a strakaté a peřesté mezi kozami; a takové budou mzda má.

33 i Morgen den Dag skal min Retfærdighed vidne for mig: Naar du kommer og syner den Hjord, der skal være min Løn, da er alle de Geder, som ikke er spættede eller blakkede, og de Faar, som ikke er sorte, stjaalet af mig.«

A osvědčena potom bude spravedlnost má před tebou, když přijde na mzdu mou: Cožkoli nebude peřestého, neb strakatého mezi kozami, a načernalého mezi ovcemi, za krádež bude mi to počteno.

34 Laban svarede: »Vel, lad det blive, som du siger!«

I řekl Lában: Hle, ó by tak bylo, jakž jsi mluvil.

35 Saa udskilte han samme Dag de stribede og blakkede Bukke og de spættede og blakkede Geder, alle dem der havde hvide Pletter, og alle de sorte Faar og overgav dem til sine Sønner,

A odloučil toho dne kozly přepásané na nohách a strakaté, a všecky kozy peřesté a strakaté, všecko, na čemž byla místa bílá, všecko také načernalé mezi dobytkem, a dal v ruce synů svých.

36 og han lod der være tre Dagsrejser mellem dem og Jakob; og Jakob vogtede Resten af Labans Hjord.

Uložil pak mezi sebou a Jákobem místo vzdálí tří dní cesty; a Jákob pásl ostatek dobytka Lábanova.

37 Men Jakob tog friske Grene af Hvidpopler, Mandeltræer og Plataner og afskrællede Barken saaledes, at der kom hvide Striber paa Grenene;

Nabral pak sobě Jákob prutů topolových zelených, a lískových a kaštanových; a poobloupil s nich po místech kůru až do bělosti, kteráž byla na prutech.

38 og de afskrællede Grene stillede han op i Trugene foran Dyrene, i Vandrenderne, hvor Dyrene kom hen og drak; og de parrede sig, naar de kom for at drikke;

A nakladl těch prutů tak obloupených do žlábků a koryt, (v nichž bývá voda, k nimž přicházel dobytek, aby pil), proti dobytku, aby počínaly, když by přicházely píti.

39 Dyrene parrede sig foran Grenene og fødte saa stribet, spættet og blakket Afkom.

I počínaly ovce, hledíce na ty pruty, a rodily jehňata přepásaná na nohách, a peřestá i strakatá.

40 Og Lammene udskilte Jakob. Og han lod Dyrene vende Hovedet mod de stribede og alle de sorte Dyr i Labans Hjord. Paa den Maade fik han sine egne Hjorde, som han ikke bragte sammen med Labans.

Potom ta jehňata odloučil Jákob, a dobytek stáda Lábanova obrátil tváří k těm přepásaným na nohách, a ke všemu načernalému; a své stádo postavil obzvlášť, a neobrátil ho k stádu Lábanovu.

41 Og hver Gang de kraftige Dyr parrede sig, stillede Jakob Grenene op foran dem i Vandrenderne, for at de skulde parre sig foran Grenene;

A bylo, že kdyžkoli silnější připouštíny bývaly, kladl Jákob ty pruty před oči ovcem do koryt, aby počínaly, hledíce na pruty.

42 men naar det var de svage Dyr, stillede han dem ikke op; saaledes kom de svage til at tilhøre Laban, de kraftige Jakob.

Když pak pozdní dobytek připouštín býval, nekladl jich; a tak býval pozdní Lábanův a ranný Jákobův.

43 Paa den Maade blev Manden overmaade rig og fik Smaakvæg i Mængde, Trælkvinder og Trælle, Kameler og Æsler.

Vzrostl tedy muž ten náramně velmi, a měl dobytka mnoho, děvek i služebníků, velbloudů i oslů.