Ezekiel 44

1 Derpaa førte han mig tilbage ad Helligdommens ydre Østport til, og den var lukket.

Tedy přivedl mne zase cestou k bráně svatyně zevnitřní, kteráž patří k východu, a ta byla zavřená.

2 Og HERREN sagde til mig: Denne Port skal være lukket og maa ikke aabnes! Ingen maa gaa ind derigennem, thi igennem den drog HERREN, Israels Gud, ind; derfor skal den være lukket.

I řekl ke mně Hospodin: Brána tato zavřená bude, nebudeť otvírána, aniž kdo bude vcházeti skrze ni. Nebo Hospodin Bůh Izraelský všel skrze ni; protož budeť zavřená.

3 Kun Fyrsten maa sidde i den og holde Maaltid for HERRENS Aasyn; men han skal gaa ind igennem Portforhallens Dør og samme Vej ud.

Knížecí jest, kníže samo v ní sedati bude, aby jídalo chléb před Hospodinem. Cestou síně této brány vejde, a cestou její vyjde.

4 Derpaa førte han mig i Retning af Nordporten til Pladsen foran Templet, og jeg skuede, og se, HERRENS Herlighed fyldte HERRENS Hus, og jeg faldt paa mit Ansigt.

I vedl mne cestou k bráně půlnoční, k přední straně domu, i viděl jsem, a aj, naplnila sláva Hospodinova dům Hospodinův. I padl jsem na tvář svou.

5 Da sagde HERREN til mig: Menneskesøn, mærk dig og se med dine Øjne og hør med dine Ører alt, hvad jeg taler til dig med Hensyn til alle Vedtægter og Love om HERRENS Hus, og læg vel Mærke til, hvad der gælder om Adgang til Templet gennem en hvilken som helst af Helligdommens Udgange.

I řekl ke mně Hospodin: Synu člověčí, přilož srdce své, a viz očima svýma, i ušima svýma slyš, cožkoli já mluvím tobě o všech ustanoveních domu Hospodinova, i o všech zákonech jeho. Přilož, pravím, srdce své k vcházení do domu, i ke všemu vycházení z svatyně,

6 Og sig til Israels Hus, den genstridige Slægt: Saa siger den Herre HERREN: Lad det nu være nok med alle eders Vederstyggeligheder, Israels Hus,

A rci zpurnému domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Dosti mějte na všech ohavnostech svých, ó dome Izraelský,

7 at I lod fremmede med uomskaarne Hjerter og uomskaaret Kød komme ind i min Helligdom, for at de skulde være der og vanhellige mit Hus, naar I frembar min Mad, Fedt og Blod og saaledes brød min Pagt ved alle eders Vederstyggeligheder.

Že jste uvodili cizozemce neobřezaného srdce a neobřezaného těla, aby bývali v svatyni mé, a poškvrňovali i domu mého, když jste obětovali chléb můj, tuk i krev, ješto oni sic rušili smlouvu mou, mimo všecky ohavnosti vaše,

8 I tog ikke Vare paa, hvad der var at varetage ved mine hellige Ting, men overlod de fremmede at tage Vare paa, hvad der var at varetage i min Helligdom.

A nedrželi jste stráže nad svatými věcmi mými, ale postavili jste strážné na stráži mé, v svatyni mé místo sebe.

9 Derfor, saa siger den Herre HERREN: Ingen fremmed med uomskaaret Hjerte og uomskaaret Kød maa komme i min Helligdom, ikke een af de fremmede, som lever blandt Israels Børn.

Takto praví Panovník Hospodin: Žádný cizozemec neobřezaného srdce a neobřezaného těla nevejde do svatyně mé, ze všech cizozemců, kteříž mezi syny Izraelskými jsou.

10 Men de Leviter, som fjernede sig fra mig, da Israel for vild, idet de for vild fra mig og holdt sig til deres Afgudsbilleder, de skal bære deres Misgerning.

Nýbrž i Levítové, kteříž se vzdalovali ode mne, když bloudil Izrael, kteříž zbloudili ode mne za ukydanými bohy svými, ponesou nepravost svou.

11 De skal i min Helligdom gøre Vagttjeneste ved Tempelportene og udføre Arbejdet i Templet, idet de skal slagte Brændofrene og Slagtofrene for Folket og staa dem til Tjeneste og gaa dem til Haande.

Nebo budou v svatyni mé za služebníky, v povinnostech při branách domu, a za slouhy při domu. Oni budou zabíjeti oběti zápalné i oběti lidu, a oni stávati budou před nimi k sloužení jim,

12 Fordi de gik dem til Haande over for deres Afgudsbilleder og saaledes blev Aarsag til Skyld for Israels Hus, derfor løfter jeg min Haand imod dem, lyder det fra den Herre HERREN, paa at de skal bære deres Misgerning.

Proto že přisluhovali jim před ukydanými bohy jejich, a byli domu Izraelskému příčinou pádu v nepravost. Pročež přisáhl jsem jim, praví Panovník Hospodin, že ponesou nepravost svou.

13 De maa ikke nærme sig mig for at gøre Præstetjeneste for mig, ej heller maa de nærme sig nogen af mine hellige Ting, det højhellige, men de skal bære deres Skændsel og de Vederstyggeligheder, de øvede.

Aniž přistoupí ke mně, aby mi kněžský úřad konali, ovšem aby přistupovati měli k kterým svatým věcem mým, neb k nejsvětějším, ale ponesou pohanění své i ohavnosti své, kteréž páchali.

14 Jeg sætter dem til at tage Vare paa, hvad der er at varetage i Templet ved alt Arbejde der, ved alt, hvad der er at gøre derinde.

Protož postavím je za strážné u domu, ke vší službě jeho i ke všemu, což činěno býti má v něm.

15 Men Levitpræsterne, Zadoks Efterkommere, som tog Vare paa, hvad der var at varetage i min Helligdom, dengang Israeliterne for vild fra mig, skal nærme sig mig for at gaa mig til Haande og være mig til Tjeneste og ofre mig Fedt og Blod, lyder det fra den Herre HERREN.

Kněží pak Levítští, synové Sádochovi, kteříž drželi stráž nad svatyní mou, když zbloudili synové Izraelští ode mne, ti budou přistupovati ke mně, aby mi přisluhovali, a státi před tváří mou, obětujíce mi tuk i krev, praví Panovník Hospodin.

16 De skal gaa ind i min Helligdom og nærme sig mit Bord for at gaa mig til Haande og tage Vare paa, hvad jeg vil have varetaget.

Ti přicházeti budou k svatyni mé, a ti přistupovati k stolu mému, aby mi sloužili a drželi stráž mou.

17 Og naar de gaar ind ad den indre Forgaards Port, skal de være iført Linnedklæder; de maa ikke have Uld paa Kroppen, naar de gør Tjeneste i den indre Forgaards Porte eller længere inde.

I stane se, když budou míti vcházeti do bran síně vnitřní, že roucha lněná oblekou, aniž na se vezmou vlněného, když by služby konati měli v branách síně vnitřní i u vnitřku.

18 De skal bære Linnedhuer paa Hovedet og Linnedbenklæder om Lænderne; de maa ikke omgjorde sig med noget, som fremkalder Sved.

Klobouky lněné míti budou na hlavě své, a košilky lněné ať mají na bedrách svých, a nepřepasují se ničímž, což by pot vyvodilo.

19 Og naar de gaar ud i den ydre Forgaard til Folket, skal de afføre sig de Klæder, i hvilke de gør Tjeneste, gemme dem i Helligdommens Kamre og iføre sig andre Klæder, at de ikke skal gøre Folket helligt med deres Klæder.

A majíce vyjíti do síně zevnitřní, do síně zevnitřní k lidu, svlekou roucha svá, v kterýchž služby konali, a nechají jich v komůrkách svatyně, a oblekou roucha jiná, a nebudou posvěcovati lidu rouchem svým.

20 Hovedet maa de ikke rage, dog heller ikke lade Haaret vokse frit, men de skal klippe deres Haar.

Aniž hlavy své holiti budou, ani vlasů nositi, ale slušně ostříhají vlasy své.

21 Vin maa ingen Præst drikke, naar han gaar ind i den indre Forgaard.

Vína též nebude píti žádný z kněží, když budou míti vcházeti do síně vnitřní.

22 Enke eller fraskilt maa de ikke tage til Ægte, men kun Jomfruer af Israels Hus; dog maa de ægte Enken efter en Præst.

Vdovy také aneb zahnané nebudou sobě pojímati za manželky, ale panny z semene domu Izraelského, aneb vdovu, kteráž by ovdověla po knězi, pojíti mohou.

23 De skal lære mit Folk at skelne mellem det, som er helligt, og det, som ikke er helligt, og undervise dem i Forskellen mellem rent og urent.

A lid můj budou rozdílu učiti mezi svatým a nesvatým, též mezi nečistým a čistým ať je učí rozeznávati.

24 Ved Retstrætter skal de optræde som Dommere; efter mine Lovbud skal de dømme. De skal overholde mine Love og Vedtægter paa alle mine Højtidsdage og helligholde mine Sabbater.

V rozepři pak ať se postavují k souzení, a podlé soudu mého soudí ji. Zákonů mých i ustanovení mých při všech slavnostech mých ať ostříhají, a soboty mé světí.

25 Et Lig maa de ikke komme nær, at de ikke skal blive urene derved; kun ved Fader, Moder, Søn, Datter, Broder eller ugift Søster maa de gøre sig urene;

K mrtvému pak člověku nepůjde, aby se poškvrniti měl, leč při otci neb při mateři, též při synu a při dceři, při bratru a sestře, kteráž nebyla za mužem, může se poškvrniti.

26 og efter at være blevet uren skal han tælle syv Dage frem, saa er han atter ren;

Po očištění pak jeho (sedm dní odečtou jemu),

27 den Dag han atter gaar ind i Helligdommen, i den indre Forgaard, for at gøre Tjeneste i Helligdommen, skal han frembære et Syndoffer, lyder det fra den Herre HERREN.

V ten den, v kterýž vejde do svatyně, do síně vnitřní, aby služby konal v svatyni, obětovati bude za hřích svůj, praví Panovník Hospodin.

28 De skal ingen Arvelod have; jeg er deres Arvelod. Og Ejendom i Israel maa I ikke give dem; jeg er deres Ejendom.

Dědictví pak jejich toto: Já jsem dědictví jejich, protož vládařství nedávejte jim v Izraeli; já jsem vládařství jejich.

29 Afgrødeofferet, Syndofferet og Skyldofferet skal de spise, og alt, hvad der er lagt Band paa i Israel, skal tilfalde dem.

Oběti suché a za hřích i vinu, to oni jísti budou, i všelijaká věc, oddána Bohu v Izraeli, jejich bude.

30 Det bedste af al Førstegrøde af enhver Art, alle Offerydelser af enhver Art, alt, hvad I maatte yde, skal tilfalde Præsterne, og Førstegrøden af eders Grovmel skal I give Præsten for at nedkalde Velsignelse over eders Huse.

I přední věci všech prvotin ze všeho, i každá obět zhůru pozdvižení všeliké věci, ze všech obětí zhůru pozdvižení vašich, kněžské bude. I prvotiny těsta vašeho dávati budete knězi, aby odpočinulo požehnání v domě tvém.

31 Intet Aadsel og intet, som er sønderrevet, være sig Fugl eller firføddet Dyr, maa Præsterne spise.

Žádné mrchy a udáveného, ani z ptactva ani z hovad nebudou jídati kněží.