< Anden Krønikebog 14 >

1 Saa lagde Abija sig til Hvile hos sine Fædre, og man jordede ham i Davidsbyen; og hans Søn Asa blev Konge i hans Sted. Paa hans Tid havde Landet Fred i ti Aar.
Když pak usnul Abiáš s otci svými, a pochovali jej v městě Davidově, kraloval Aza syn jeho místo něho. Za jeho dnů v pokoji byla země deset let.
2 Asa gjorde, hvad der var godt og ret i HERREN hans Guds Øjne.
I činil Aza to, což se dobře líbilo Hospodinu Bohu jeho.
3 Han fjernede de fremmede Altre og Offerhøjene, sønderbrød Stenstøtterne og omhuggede Asjerastøtterne
Nebo zbořil oltáře cizí i výsosti, a stroskotal obrazy jejich, a posekal háje jejich.
4 og bød Judæerne søge HERREN, deres Fædres Gud, og holde Loven og Budet,
A přikázal Judovi, aby hledali Hospodina Boha otců svých, a ostříhali zákona a přikázaní jeho.
5 og han fjernede Offerhøjene og Solstøtterne fra alle Judas Byer, og Landet havde Fred, saa længe han levede.
Zkazil, pravím, po všech městech Judských výsosti a slunečné obrazy, a bylo v pokoji království za času jeho.
6 Han byggede Fæstninger i Juda, thi Landet havde Fred, og han havde ingen Krig i de Aar, thi HERREN lod ham have Ro.
Zatím vzdělal města hrazená v Judstvu, proto že v pokoji byla země, aniž jaká proti němu válka povstala těch let; nebo Hospodin dal jemu odpočinutí.
7 Han sagde da til Judæerne: »Lad os befæste disse Byer og omgive dem med Mure og Taarne, Porte og Portslaaer, medens vi endnu har Landet i vor Magt, thi vi har søgt HERREN vor Gud; vi har søgt ham, og han har ladet os have Ro til alle Sider!« Saa byggede de, og Lykken stod dem bi.
I řekl lidu Judskému: Vzdělejme ta města, a ohraďme je zdmi a věžemi, branami i závorami, dokudž země jest v moci naší. Aj, že jsme hledali Hospodina Boha svého, hledali jsme ho, a dal nám odpočinutí odevšad. A tak stavěli a šťastně se jim zvedlo.
8 Asa havde en Hær, af Juda 300 000 væbnet med Skjold og Spyd, og af Benjamin 280 000, der har Smaaskjolde og spændte Buer, alle sammen dygtige Krigere.
Měl pak Aza vojsko těch, kteříž nosili štíty a kopí, z pokolení Judova třikrát sto tisíců, a z Beniaminova pavézníků a střelců dvě stě a osmdesáte tisíců. Všickni ti byli muži udatní.
9 Men Kusjiten Zera drog ud imod dem med en Hær paa 1 000 000 Mand og 300 Stridsvogne. Da han havde naaet Maresja,
I vytáhl proti nim Zerach Mouřenín, maje v vojště desetkrát sto tisíců, a vozů tři sta, a přitáhl až k Maresa.
10 rykkede Asa ud imod ham, og de stillede sig op til Kamp i Zefatadalen ved Maresja.
Vytáhl též i Aza proti němu. I sšikovali vojska v údolí Sefata u Maresa.
11 Da raabte Asa til HERREN sin Gud: »HERRE, hos dig er der ingen Forskel paa at hjælpe den, der har megen Kraft, og den, der ingen har; hjælp os, HERRE vor Gud, thi til dig støtter vi os, og i dit Navn er vi draget mod denne Menneskemængde, HERRE, du er vor Gud, mod dig kan intet Menneske holde Stand.«
Tedy volal Aza k Hospodinu Bohu svému, a řekl: Hospodine, neníť potřebí tobě velikého množství, když ty chceš pomoci mdlejším. Pomoziž nám, Hospodine Bože náš, neboť v tebe doufáme, a ve jménu tvém jdeme proti množství tomuto. Hospodine, ty jsi Bůh náš; nechť nemá moci proti tobě bídný člověk.
12 Da slog HERREN Kusjiterne foran Asa og Judæerne, og Kusjiterne tog Flugten.
I ranil Hospodin Mouřeníny před Azou a před lidem Judským, tak že utíkali Mouřenínové.
13 Asa og hans Folk forfulgte dem til Gerar, og alle Kusjiterne faldt, ingen reddede Livet, thi de knustes foran HERREN og hans Hær. Judæerne gjorde et umaadeligt Bytte
A honil je Aza i lid, kterýž byl s ním, až do Gerar. I padli Mouřenínové, že se nijakž otaviti nemohli; nebo potříni jsou před Hospodinem a před vojskem jeho. I odnesli onino kořistí velmi mnoho.
14 og indtog alle Byerne i Omegnen af Gerar, thi en HERRENS Rædsel var kommet over dem, og de plyndrede alle Byerne, thi der var et stort Bytte i dem;
Pohubili také všecka města vůkol Gerar; strach zajisté Hospodinův připadl na ně. I vzebrali všecka města; nebo mnoho kořistí v nich bylo.
15 ogsaa indtog de Teltene til Kvæget og slæbte en Mængde Smaakvæg og Kameler med sig; saa vendte de tilbage til Jerusalem.
Též i obyvatele v staních při dobytcích zbili, a zajavše ovec velmi mnoho a velbloudů, navrátili se do Jeruzaléma.

< Anden Krønikebog 14 >