Salme 92

1 En Psalme, en Sang paa Sabbatens Dag.

Žalm a píseň, ke dni sobotnímu. Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,

2 Det er godt at takke Herren og at lovsynge dit Navn, du Højeste!

Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,

3 at kundgøre din Miskundhed om Morgenen og din Sandhed om Natten

Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.

4 paa de ti Strenge og paa Psalteren til Harpens Klang.

Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.

5 Thi, Herre! du har glædet mig ved dit Værk; jeg vil synge med Fryd om dine Hænders Gerninger.

Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.

6 Herre! hvor store ere dine Gerninger, dine Tanker ere meget dybe.

Člověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,

7 En ufornuftig Mand kender det ikke, og en Daare forstaar ikke dette.

Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.

8 Naar de ugudelige grønnes som en Urt, og alle de, som gøre Uret, blomstre, er det til deres Ødelæggelse stedse og altid.

Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.

9 Men du, Herre, er høj evindelig.

Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.

10 Thi se, dine Fjender, Herre! thi se, dine Fjender skulle omkomme, alle de, som gøre Uret, skulle adspredes.

Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.

11 Men du ophøjede mit Horn som Enhjørningens; jeg er overgydt med frisk Olie.

I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.

12 Og mit Øje saa paa mine Fjender, mine Øren hørte paa de onde, som opstode imod mig.

Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.

13 Den retfærdige skal grønnes som et Palmetræ, han skal vokse som et Cedertræ paa Libanon.

Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.

14 De, som ere plantede i Herrens Hus, de skulle grønnes i vor Guds Forgaarde.

Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou,

15 De skulle endnu bære Frugt, naar de ere graahærdede, de skulle være saftige og grønne til at forkynde, at Herren er oprigtig, min Klippe, og at der ikke er Uret hos ham.

Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není.