Salme 80

1 Til Sangmesteren; til „Lillierne‟; et Vidnesbyrd; af Asaf, en Psalme.

Přednímu z kantorů na šošannim, žalm svědectví, Azafovi. Ó pastýři Izraelský, pozoruj, kterýž vodíš Jozefa jako stádo, kterýž sedíš nad cherubíny, ó zastkvějž se.

2 Du Israels Hyrde! vend dine Øren hid, du, der leder Josef som en Hjord, du, som sidder over Keruber, aabenbar dig herligt!

Před Efraimem, Beniaminem a Manasse vzbuď moc svou, a přispěj k spasení našemu.

3 Rejs din Magt for Efraim og Benjamin og Manasse og kom os til Frelse!

Ó Bože, navrať nás, a dejž, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.

4 Gud! hjælp os op igen og lad dit Ansigt lyse, saa blive vi frelste!

Hospodine Bože zástupů, dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého?

5 Herre, Gud Zebaoth! hvor længe har du ladet Vreden ryge uagtet dit Folks Bøn?

Nakrmil jsi je chlebem pláče, a dals jim vypiti slz míru velikou.

6 Du har bespist dem med Taarebrød og givet dem Taarer at drikke i fulde Maal.

Postavils nás k sváru sousedům našim, a nepřátelé naši aby sobě posměch z nás činili.

7 Du sætter os til en Trætte for vore Naboer, og vore Fjender spotte os.

Ó Bože zástupů, navrať nás, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.

8 Gud Zebaoth! hjælp os op igen og lad dit Ansigt lyse, saa blive vi frelste.

Ty jsi kmen vinný z Egypta přenesl, vyhnal jsi pohany, a vsadils jej.

9 Du førte en Vinstok fra Ægypten, du uddrev Hedningerne og plantede den.

Uprázdnil jsi mu, a učinils, aby se vkořenil, i zemi naplnil.

10 Du ryddede for den, og den lod sine Rødder rodfæstes og opfyldte Landet.

Přikryty jsou hory stínem jeho, a réví jeho jako nejvyšší cedrové.

11 Bjerge bleve skjulte med dens Skygge, og dens Grene vare som Guds Cedre.

Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své.

12 Den udbreder sine Grene til Havet og sine unge Kviste til Floden.

I pročež jsi rozbořil hradbu vinice, tak aby každý, kdož by tudy šel, trhati z ní mohl?

13 Hvorfor har du nedrevet Gærdet om den, saa at alle de, som gaa forbi ad Vejen, plukke i den?

Vepř divoký zryl ji, a zvěř polní spásla ji.

14 Svinet fra Skoven roder om den, og vilde Dyr paa Marken afæde den.

Ó Bože zástupů, obrať se již, popatř s nebe, viz a navštěv kmen vinný tento,

15 Gud Zebaoth! vend dog om; sku ned af Himmelen og se til og besøg denne Vinstok

Vinici tu, kterouž štípila pravice tvá, a mladistvé réví, kteréž jsi zmocnil sobě.

16 og den Pode, som din højre Haand plantede, og den Søn, som du gjorde stærk for dig.

Popálenať jest ohněm a poroubána, od žehrání oblíčeje tvého hyne.

17 Den er brændt med Ild, den er omhugget; de omkomme for dit Ansigts Trusel.

Budiž ruka tvá nad mužem pravice tvé, nad synem člověka, kteréhož jsi zmocnil sobě,

18 Lad din Haand være over, din højre Haands Mand, over den Menneskens Søn, som du gjorde stærk for dig.

A neodstoupímeť od tebe; zachovej nás při životu, ať jméno tvé vzýváme.

19 Saa ville vi ikke vige fra dig; lad du os leve, og vi ville paakalde dit Navn. Herre, Gud Zebaoth; hjælp os op igen, lad dit Ansigt lyse, saa blive vi frelste.

Hospodine Bože zástupů, navratiž nás zase, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.