Salme 60

1 Til Sangmesteren; til Susan-Eduth; af David; „et gyldent Smykke‟; til at læres;

Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.

2 der han stred med Mesopotamierne og med Syrerne af Zoba, og der Joab kom tilbage og slog Edomiterne i Saltdalen, tolv Tusinde.

Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.

3 Gud! du har forkastet os, du har sønderrevet os; du har været vred; vend om til os igen!

Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.

4 Du har bragt Jorden til at skælve, du har sønderslidt den, læg dens Brøst; thi den ryster.

Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)

5 Du lod dit Folk se haarde Ting; du gav os Vin at drikke, saa at vi tumlede.

Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.

6 Men nu har du givet dem, som dig frygte, et Banner, som hæver sig for Sandhedens Skyld (Sela)

Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.

7 paa det dine elskelige maa udfries; saa frels med din højre Haand og bønhør os!

Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

8 Gud har talt i sin Helligdom, jeg vil fryde mig; jeg vil uddele Sikem og opmaale Sukots Dal.

Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.

9 Mig hører Gilead til, og mig hører Manasse til, og Efraim er mit Hoveds Værn, Juda er min Herskerstav.

Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?

10 Moab er mit Vadskefad; jeg vil kaste min Sko til Edom; bryd ud i Jubel over mig, du Filisterland!

Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?

11 Hvo vil føre mig til den faste Stad? Hvo har ledet mig indtil Edom?

Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.

12 Mon ikke du, Gud, som har forkastet os? og vil du, Gud, ikke uddrage med vore Hære? Fly os Hjælp af Nød; thi Menneskers Hjælp er Forfængelighed. Ved Gud ville vi vinde Kraft; og han skal nedtræde vore Fjender.

V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.