Salme 51
1 Til Sangmesteren; en Psalme af David,
Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
2 der Profeten Nathan var kommen til ham, efter at han var gaaet ind til Bathseba.
Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
3 Gud! vær mig naadig efter din Miskundhed, udslet mine Overtrædelser efter din store Barmhjertighed.
Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
4 To mig vel af min Misgerning og rens mig Ira min Synd;
Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
5 thi mine Overtrædelser kender jeg, og min Synd er altid for mig.
Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
6 Imod dig, imod dig alene har jeg syndet og gjort det onde for dine Øjne, paa det du skal være retfærdig, naar du taler, være ren, naar du dømmer.
Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
7 Se, jeg er født i Skyld, og min Moder har undfanget mig i Synd.
Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
8 Se, til Sandhed i det inderste Hjerte har du Lyst; Visdommen i Hjertedybet lære du mig!
Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
9 Rens mig fra Synd med Isop, saa jeg bliver ren; to mig, saa jeg bliver hvidere end Sne.
Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
10 Lad mig høre Fryd og Glæde; lad de Ben fryde sig, som du har sønderstødt.
Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
11 Skjul dit Ansigt for mine Synder og udslet alle mine Misgerninger!
Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
12 Gud! skab mig et rent Hjerte og forny en stadig Aand inden i mig.
Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
13 Bortkast mig ikke fra dit Ansigt og tag ikke din Helligaand fra mig!
I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
14 Giv mig igen at glædes over din Frelse og ophold mig med en villig Aand!
Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
15 Saa vil jeg lære Overtrædere dine Veje, og Syndere skulle omvende sig til dig.
Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
16 Fri mig fra Blodskyld, Gud, min Frelses Gud! saa skal min Tunge synge med Fryd om din Retfærdighed.
Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
17 Herre! oplad mine Læber, saa skal min Mund kundgøre din Pris.
Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
18 Thi du har ikke Lyst til Slagtoffer, ellers vilde jeg give dig det; til Brændoffer har du ikke Behagelighed.
Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
19 Ofre for Gud er en sønderbrudt Aand; et sønderbrudt og sønderstødt Hjerte skal du, o Gud! ikke foragte. Gør vel imod Zion efter din Velbehagelighed, byg Jerusalems Mure, da vil du have Lyst til Retfærdigheds Ofre, Brændofre og Helofre; da skulle de ofre Øksne paa dit Alter.
A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.
