Salme 5

1 Til Sangmesteren; paa Nekiloth; en Psalme af David.

Přednímu zpěváku na nechilot, žalm Davidův. Slova má slyš, Hospodine, porozuměj tužebnému úpění mému.

2 Herre! vend dine Øren til mine Ord, agt paa min Tanke!

Pozoruj hlasu volání mého, králi můj a Bože můj; nebo se tobě modlím.

3 Giv Agt paa mit Raabs Røst, min Konge og min Gud! thi til dig beder jeg.

Hospodine, v jitře vyslyšíš hlas můj, v jitře předložím tobě žádost, a šetřiti budu.

4 Herre! om Morgenen høre du min Røst! jeg vil fremstille mig om Morgenen for dig og vente.

Nebo ty, ó Bože silný, neoblibuješ bezbožnosti, nemá místa u tebe nešlechetník.

5 Thi du er ikke en Gud, som har Lyst til Ugudelighed; den onde skal ikke bo hos dig.

Neostojí blázniví před očima tvýma, v nenávisti máš všecky činitele nepravosti.

6 Daarer skulle ikke bestaa for dine Øjne! du hader alle dem, som gøre Uret.

Zatratíš mluvící lež. Člověka ukrutného a lstivého v ohavnosti má Hospodin.

7 Du lader dem, som tale Løgn, gaa til Grunde: Herren har Vederstyggelighed til en blodgerrig og falsk Mand.

Já pak ve množství milosrdenství tvého vejdu do domu tvého, klaněti se budu k svatému chrámu tvému v bázni tvé.

8 Men jeg vil komme til dit Hus ved din store Miskundhed; jeg vil tilbede imod dit hellige Tempel i din Frygt.

Hospodine, proveď mne v spravedlnosti své, pro ty, jenž mne střehou; spravuj přede mnou cestu svou.

9 Herre! led mig i din Retfærdighed for mine Fjenders Skyld; jævn din Vej for mit Ansigt!

Neboť není v ústech jejich žádné upřímnosti, vnitřnosti jejich plné nešlechetnosti, hrob otevřený hrdlo jejich, jazykem svým lahodně mluví.

10 Thi i deres Mund er intet bestandigt; deres Indre er Ondskab; deres Strube er en aaben Grav, de smigre med deres Tunge.

Zkaz je, ó Bože, nechať padnou od rad svých; pro množství nešlechetností jejich rozptyl je, poněvadž odporní jsou tobě.

11 Gud! døm dem skyldige, at de falde formedelst deres Anslag; nedstød dem for deres mange Overtrædelsers Skyld, thi de ere genstridige imod dig.

A ať se všickni v tě doufající radují, na věky ať plésají, když je zastírati budeš; ať se v tobě veselí, kteřížkoli milují jméno tvé.

12 Men alle, som forlade sig paa dig, skulle glæde sig, de skulle fryde sig evindelig, og du skal skjule over dem; og de, som elske dit Navn, skulle fryde sig i dig. Thi du, Herre! velsigner en retfærdig, du dækker ham med Naade som med et Skjold.

Nebo ty, Hospodine, požehnáš spravedlivému, a jako štítem přívětivostí svou vůkol zastřeš jej.