Salme 46

1 Til Sangmesteren; af Koras Børn; en Sang; til Alamoth.

Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot. Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.

2 Gud er vor Tillid og Styrke, en Hjælp i Angester, prøvet til fulde.

A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.

3 Derfor ville vi ikke frygte, om end Jorden forandres, og Bjergene synke ned i Havets Dyb;

Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. (Sélah)

4 om end Vandene deri bruse og oprøres, Bjergene bæve for dets Vælde. (Sela)

Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.

5 Men en Strøm med sine Bække glæder Guds Stad, Helligdommen, den Højestes Boliger.

Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.

6 Gud er midt i den, den skal ikke rokkes; Gud skal hjælpe den, naar Morgenen frembryder.

Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.

7 Hedningerne brusede, Rigerne bevægedes; han udgav sin Røst, Jorden smeltedes.

Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)

8 Herren Zebaoth er med os, Jakobs Gud er vor faste Borg. (Sela)

Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.

9 Kommer, ser Herrens Gerninger, hvorledes han har anrettet Ødelæggelser paa Jorden.

Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,

10 Han, som kommer Krigene til at holde op indtil Jordens Ende, sønderbryder Buen og afhugger Spydet, opbrænder Vognene med Ild.

Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.

11 Lader af og vider, at jeg er Gud, ophøjet iblandt Hedningerne, ophøjet paa Jorden. Herren Zebaoth er med os, Jakobs Gud er vor faste Borg. (Sela)

Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)