Salme 37
1 Af David. Lad din Vrede ikke optændes imod de onde; vær ikke nidkær imod dem, som gøre Uret;
Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
2 thi de skulle hastelig falme som Græs, og visne som grønne Urter.
Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
3 Forlad dig paa Herren og gør godt; bo i Landet og nær dig trolig;
Doufej v Hospodina, a
4 og forlyst dig i Herren, saa skal han give dig dit Hjertes Begæring.
Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
5 Vælt din Vej paa Herren og forlad dig paa ham, han skal gøre det.
Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
6 Og han skal føre din Retfærdighed frem som Lyset og din Ret som Middagsglansen.
A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
7 Ti for Herren og forvent ham; lad din Vrede ikke optændes imod den Mand, hvis Vej lykkes, imod den Mand, som øver Underfundighed.
Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
8 Lad af fra Vrede og lad Heftighed fare, lad din Vrede ikke optændes, den er kun til at gøre ondt.
Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
9 Thi de onde skulle udryddes, men de, som bie efter Herren, de skulle arve Landet.
Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
10 Og endnu et lidet, saa er den ugudelige ikke mere; og naar du giver Agt paa hans Sted, da er han borte.
Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
11 Men de sagtmodige skulle arve Landet og forlyste sig over stor Fred.
Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
12 Den ugudelige optænker Skalkhed imod den retfærdige og skærer Tænder imod ham.
Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
13 Herren skal le ad ham; thi han ser, at hans Dag er kommen.
Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
14 De ugudelige have uddraget Sværd og spændt deres Bue at fælde en elendig og fattig, at tage Livet af dem, som vandre i Oprigtighed.
Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
15 Deres Sværd skal komme i deres eget Hjerte, og deres Buer skulle sønderbrydes.
Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
16 Det lidet, som den retfærdige har, er bedre end mange ugudeliges Gods.
Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
17 Thi de ugudeliges Arme skulle sønderbrydes; men Herren opholder de retfærdige.
Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
18 Herren kender de retsindiges Dage, og deres Arv skal blive evindelig.
Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
19 De skulle ikke beskæmmes i den onde Tid, og de skulle mættes i Hungers Dage.
Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
20 Thi de ugudelige skulle omkomme, ja, Herrens Fjender, som Engenes Pragt; de ere forsvundne, i Røg forsvundne.
Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
21 En ugudelig maa tage til Laans, og kan ikke betale; men en retfærdig kan forbarme sig og giver.
Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
22 Thi Herrens velsignede skulle arve Landet; men hans forbandede skulle udryddes.
Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
23 Af Herren stadfæstes en Mands Gang, og han vil have Velbehag til hans Vej.
Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
24 Naar han falder, bliver han ikke liggende; thi Herren holder fast ved hans Haand.
Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
25 Jeg har været ung og er bleven gammel; men jeg har ikke set en retfærdig forladt eller hans Sæd at søge efter Brødet.
Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
26 Han forbarmer sig den ganske Dag og laaner ud, og hans Sæd skal blive til en Velsignelse.
Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
27 Vig fra ondt, og gør godt, saa skal du blive boende evindelig.
Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
28 Thi Herren elsker Ret og forlader ikke sine hellige, de ere bevarede evindelig; men de ugudeliges Sæd er udryddet.
Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
29 De retfærdige skulle arve Landet og bo der evindelig.
Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
30 En retfærdigs Mund skal tale Visdom, og hans Tunge skal forkynde Ret.
Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
31 Hans Guds Lov er i hans Hjerte; hans Trin skulle ikke glide.
Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
32 En ugudelig lurer paa den retfærdige og søger efter at dræbe ham.
Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
33 Herren skal ikke overlade ham i hans Haand og ej kende ham skyldig, naar han dømmes.
Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
34 Bi efter Herren og var paa hans Vej, saa skal han ophøje dig til at arve Landet; du skal se paa de ugudeliges Udryddelse.
Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
35 Jeg saa en ugudelig, en Voldsmand; han udbredte sig som et grønt Rodskud.
Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
36 Men han forsvandt og se, han var ikke mere; og jeg søgte efter ham, men han fandtes ikke.
Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
37 Tag Vare paa den retsindige, og se hen til den oprigtige, thi Fredens Mand har en Fremtid.
Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
38 Men Overtrædere skulle ødelægges til Hobe; de ugudeliges Fremtid er borte.
Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
39 Men de retfærdiges Frelse er af Herren, han er deres Styrke i Nødens Tid.
Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
40 Og Herren skal hjælpe dem og udfri dem; han skal udfri dem fra de ugudelige og frelse dem; thi de have forladt sig paa ham.
Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.
