Salme 36

1 Til Sangmesteren; af David, Herrens Tjener.

Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.

2 Den ugudeliges Overtrædelser sige mig inden i mit Hjerte: Der er ikke Guds Frygt for hans Øjne.

Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.

3 Thi han smigrer for sig selv i sine Øjne, med Hensyn til, at hans Misgerning skulde blive fundet og hadet.

Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.

4 Hans Munds Ord ere Uret og Svig; han har ladet af at handle viselig, at gøre godt.

Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.

5 Han optænker Uret paa sit Leje; han stiller sig paa en Vej, der ikke er god, det onde forkaster han ikke.

Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.

6 Herre! din Miskundhed er i Himlene; din Sandhed naar til Skyerne.

Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.

7 Din Retfærdighed er som Gudsbjerge, dine Domme som det store Dyb; Herre! du frelser Mennesker og Dyr.

Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.

8 Gud! hvor dyrebar er din Miskundhed; og Menneskens Børn skulle skjule sig under dine Vingers Skygge.

Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.

9 De skulle mættes af dit Hus's Fedme, og du skal give dem at drikke af din Lifligheds Bæk.

Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.

10 Thi hos dig er Livets Kilde; i dit Lys skulle vi se Lys.

Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.

11 Lad din Miskundhed vare ved imod dem, som dig kende, og din Retfærdighed imod de oprigtige af Hjertet.

Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.

12 Lad den hovmodiges Fod ikke komme over mig og de ugudeliges Haand ikke bortstøde mig. Hist faldt de, som gjorde Uret; de bleve nedstødte og kunde ikke staa op.

Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.