Salme 34
1 Af David; der han anstillede sig afsindig for Abimeleks Ansigt, og denne uddrev ham, og han gik bort.
Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.
2 Jeg vil love Herren til hver Tid; hans Pris skal altid være i min Mund.
V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.
3 Min Sjæl skal rose sig i Herren; de sagtmodige skulle høre det og glæde sig.
Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.
4 Lover Herren storlig med mig og lader os tilsammen ophøje hans Navn.
Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.
5 Jeg søgte Herren, og han bønhørte mig og friede mig af al min Frygt.
Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:
6 De saa til ham og oplivedes, og deres Ansigt skal ingenlunde blive beskæmmet.
Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
7 Denne elendige raabte, og Herren hørte og frelste ham af alle hans Angester.
Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.
8 Herrens Engel lejrer sig trindt omkring dem, som frygte ham, og frier dem.
Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.
9 Smager og ser, at Herren er god; salig den Mand, som forlader sig paa ham.
Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
10 Frygter Herren, I hans hellige! thi de, som frygte ham, have ingen Mangel.
Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.
11 De unge Løver lide Nød og hungre; men de, som søge Herren, skulle ikke have Mangel paa noget godt.
Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.
12 Kommer, I Børn! hører mig; jeg vil lære eder Herrens Frygt.
Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?
13 Hvo er den Mand, som har Lyst til Livet, som ønsker sig Dage for at se godt?
Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.
14 Bevar din Tunge fra ondt og dine Læber fra at tale Svig.
Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.
15 Vig fra ondt, og gør godt; søg Fred, og tragt efter den!
Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:
16 Herrens Øjne ere vendte til de retfærdige og hans Øren til deres Raab.
Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.
17 Herrens Ansigt er imod dem, som gøre ondt, for at udrydde deres Ihukommelse af Jorden.
Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.
18 Hine raabte, og Herren hørte, og han friede dem af alle deres Angester.
Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.
19 Herren er nær hos dem, som have et sønderbrudt Hjerte, og han vil frelse dem, som have en sønderknust Aand.
Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.
20 Mange Genvordigheder vederfares den letfærdige; men Herren skal udfri ham af dem alle sammen,
Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.
21 Han bevarer alle hans Ben; ikke et af dem skal blive sønderbrudt.
Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou.
22 Ulykken skal dræbe den ugudelige, og de, som hade den retfærdige, skulle dømmes skyldige. Herren forløser sine Tjeneres Sjæl; og alle de, som forlade sig paa ham, skulle ikke dømmes skyldige.
Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.
