Salme 30

1 En Psalme, en Sang ved Husets Indvielse; af David. Herre! jeg vil ophøje dig; thi du har draget mig op, og du lod ikke mine Fjender glædes over mig.

Žalm písně, při posvěcení domu Davidova. Vyvyšovati tě budu, Hospodine, nebo jsi vyvýšil mne, aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou.

2 Herre, min Gud! jeg raabte til dig, og du helbredede mig.

Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne.

3 Herre! du førte min Sjæl op fra de døde, du lod mig leve, at jeg ikke for ned i Hulen. (Sheol h7585)

Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu. (Sheol h7585)

4 Synger for Herren, I hans hellige! og priser hans Helligheds Ihukommelse.

Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho.

5 Thi et Øjeblik varer hans Vrede, men hans Naade Livet igennem; om Aftenen gæster os Graad, men om Morgenen Frydeskrig.

Nebo na kratičko trvá v hněvě svém, všecken pak život v dobré líbeznosti své; z večera potrvá pláč, ale z jitra navrátí se prozpěvování.

6 Og jeg sagde i min Tryghed: Jeg skal ikke rokkes evindelig.

I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky.

7 Herre! i din Naade havde du befæstet mit Bjerg; du skjulte dit Ansigt, da blev jeg forfærdet.

Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen.

8 Til dig, Herre! vil jeg raabe, og til Herren vil jeg bede ydmygeligt.

I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka:

9 Hvad Vinding er der i mit Blod, at jeg farer ned til Graven? Kan Støv takke dig? Kan det forkynde din Sandhed?

Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou?

10 Herre! hør, og vær mig naadig; Herre! vær min Hjælper.

Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník.

11 Du har omskiftet min Sorg til Dans for mig; du har løst min Sæk og bundet op om mig med Glæde,

I obrátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím.

12 at min Ære maa lovsynge dig og ikke tie; Herre, min Gud! evindelig vil jeg takke dig.

Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj, a nebude mlčeti. Hospodine Bože můj, na věky tě oslavovati budu.