Salme 2

1 Hvorfor fnyse Hedningerne, og grunde Folkene paa Forfængelighed?

Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

2 Jordens Konger rejse sig, og Fyrsterne raadslaa tilsammen imod Herren og imod hans salvede:

Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

3 „Lader os sønderrive deres Baand og kaste deres Reb af os!‟

Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

4 Han, som bor i Himlene, ler; Herren spotter dem.

Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

5 Da skal han tale til dem i sin Vrede og forfærde dem i sin Harme:

Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

6 „Jeg har dog indsat min Konge over Zion, mit hellige Bjerg.‟

Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

7 Jeg vil fortælle om et beskikket Raad; Herren sagde til mig: Du er min Søn; jeg fødte dig i Dag.

Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

8 Begær af mig, saa vil jeg give dig Hedningerne til din Arv og Jordens Grænser til din Ejendom.

Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

9 Du skal sønderslaa dem med et Jernspir, ligesom Pottemagerkar skal du sønderbryde dem.

Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

10 Og nu, I Konger, handler klogelig! lader eder undervise, I Dommere paa Jorden!

A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

11 Tjener Herren med Frygt og fryder eder med Bæven!

Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

12 Kysser Sønnen, at han ikke bliver vred, og I skulle omkomme paa Vejen; thi om et lidet vil hans Vrede optændes; salige alle de, som forlade sig paa ham!

Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.