Salme 130

1 Af det dybe raaber jeg til dig, Herre!

Píseň stupňů. Z hlubokosti volám k tobě, Hospodine.

2 Herre! hør paa min Røst; lad dine Øren mærke paa mine ydmyge Begæringers Røst.

Pane, vyslyš hlas můj, nakloň uší svých k hlasu pokorných proseb mých.

3 Dersom du, Herre, vil tage Vare paa Misgerninger, Herre! hvo kan da bestaa?

Budeš-li nepravosti šetřiti, Hospodine Pane, kdo ostojí?

4 Men hos dig er Forladelse, paa det du maa frygtes.

Ale u tebe jest odpuštění, tak aby uctivost k tobě zachována byla.

5 Jeg biede efter Herren, min Sjæl biede, og jeg haabede paa hans Ord.

Očekávám na Hospodina, očekává duše má, a ještě očekává na slovo jeho.

6 Min Sjæl længes efter Herren mere end Vægtere efter Morgenen, Vægtere efter Morgenen.

Duše má čeká Pána, víc než ponocní svitání, kteříž ponocují až do jitra.

7 Israel! haab paa Herren; thi hos Herren er Miskundhed, og megen Forløsning er hos ham.

Očekávejž, Izraeli, na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenství, a hojné u něho vykoupení.

8 Og han skal forløse Israel af alle dets Misgerninger.

Onť zajisté vykoupí Izraele ze všech nepravostí jeho.