Salme 116
1 Jeg elsker Herren; thi han hører min Røst, mine ydmyge Begæringer.
Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.
2 Thi han har bøjet sit Øre til mig, og hele mit Liv igennem vil jeg paakalde ham.
Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.
3 Dødens Reb have omspændt mig, og Helvedes Angest har fundet mig; jeg finder Angest og Bedrøvelse. (Sheol h7585)
Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne. (Sheol h7585)
4 Men jeg paakalder Herrens Navn: Kære Herre! udfri min Sjæl!
I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.
5 Herren er naadig og retfærdig, og vor Gud er barmhjertig.
Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.
6 Herren bevarer de enfoldige; jeg var ringe, dog frelste han mig.
Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.
7 Min Sjæl! kom tilbage til din Ro; thi Herren har gjort vel imod dig.
Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.
8 Thi du udfriede min Sjæl fra Døden, mit Øje fra Graad, min Fod fra Stød.
Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.
9 Jeg vil vandre for Herrens Ansigt i de levendes Lande.
Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.
10 Jeg troede, derfor talte jeg; jeg var saare plaget.
Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.
11 Jeg sagde, der jeg forfærdedes: Hvert Menneske er en Løgner.
Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.
12 Hvorledes skal jeg betale Herren alle hans Velgerninger imod mig?
Èím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?
13 Frelsens Kalk vil jeg tage og paakalde Herrens Navn.
Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
14 Jeg vil betale Herren mine Løfter, og det for alt hans Folks Øjne.
Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.
15 Kostbar i Herrens Øjne er hans helliges Død.
Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.
16 Ak, Herre —! thi jeg er din Tjener; jeg er din Tjener, din Tjenestekvindes Søn, du har løst mine Baand.
Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.
17 Dig vil jeg ofre Takoffer og paakalde Herrens Navn.
Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
18 Jeg vil betale Herren mine Løfter og det for alt hans Folks Øjne,
Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,
19 i Herrens Hus's Forgaarde, midt i dig, Jerusalem! Halleluja!
V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.
