Ordsprogene 31
1 Lemuels, en Konges, Ord; et varslende Ord, hvormed hans Moder underviste ham.
Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2 Hvad? min Søn! og hvad? mit Livs Søn! og hvad? mine Løfters Søn!
Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3 Giv ikke Kvinderne din Kraft, og giv dig ikke ind paa en Vej, der ødelægger Konger.
Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4 Det bør ikke Konger, Lemuel! det bør ikke Konger at drikke Vin, ej heller Fyrster at drikke stærk Drik,
Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5 at han ikke skal drikke og glemme det, som er Lov, og forvende alle elendige Folks Ret.
Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6 Giver stærk Drik til den, som er ved at omkomme, og Vin til den, som er beskelig bedrøvet i Sjælen,
Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7 at han maa drikke og glemme sin Armod og ikke mere komme sin Møje i Hu.
Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8 Oplad din Mund for den stumme til alle forladte Børns Ret.
Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9 Oplad din Mund, døm Retfærdighed, og skaf den elendige og fattige Ret!
Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10 Hvo finder en duelig Hustru? hun er langt mere værd end Perler.
Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11 Hendes Mands Hjerte forlader sig paa hende, og Indtægt mangler ikke.
Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12 Hun gør ham godt og intet ondt i alle sit Livs Dage.
Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13 Hun søger efter Uld og Hør og arbejder gerne med sine Hænder.
Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14 Hun er ligesom en Købmands Skibe, hun lader sit Brød komme langvejs fra.
Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15 Og hun staar op, medens det endnu er Nat, og giver sit Hus Mad og sine Piger deres bestemte Arbejde.
Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16 Hun tænker paa Agerland og faar det; af sine Hænders Frugt planter hun en Vingaard.
Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17 Hun omgjorder sine Lænder med Kraft og gør sine Arme stærke.
Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18 Hun skønner, at hendes Handel er god; hendes Lampe slukkes ikke om Natten.
Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19 Hun udstrækker sine Hænder til Rokken, og hendes Hænder tage fat paa Tenen.
Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20 Hun udbreder sin Haand til den elendige og udstrækker sine Hænder til den fattige.
Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21 Hun frygter ikke for sit Hus, naar der er Sne; thi hele hendes Hus er klædt i karmesinrødt Tøj.
Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22 Hun gør sig Tæpper; fint Linned og Purpur er hendes Klædning.
Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23 Hendes Mand er navnkundig i Portene, naar han sidder sammen med de ældste i Landet.
Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24 Hun gør kosteligt Linklæde og sælger det og bringer Købmanden Bælter til Salgs.
Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25 Kraft og Herlighed er hendes Klædebon, og hun ler ad den kommende Tid.
Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26 Hun oplader sin Mund med Visdom, og Kærligheds Lov er paa hendes Tunge.
Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27 Hun ser efter, hvorledes det gaar til i hendes Hus, og æder ikke Ladheds Brød.
Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28 Hendes Sønner staa op og prise hende; hendes Husbond roser hende ogsaa:
Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29 „Mange Døtre forhverve Formue; men du staar over dem alle sammen‟.
Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30 Yndighed er Bedrag, og Skønhed er Forfængelighed; men en Kvinde, som frygter Herren, hun skal roses.
Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31 Giver hende af hendes Hænders Frugt, og hendes Gerninger skulle prise hende i Portene.
Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
