Ordsprogene 3
1 Min Søn! glem ikke min Lov, men lad dit Hjerte bevare mine Bud.
Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
2 Thi et langt Liv og mange Aar at leve i og Fred skulle de bringe dig rigeligt.
Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.
3 Miskundhed og Sandhed forlade dig ej; bind dem om din Hals, skriv dem paa dit Hjertes Tavle;
Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
4 saa skal du finde Naade og god Forstand for Guds og Menneskens Øjne.
A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
5 Forlad dig paa Herren af dit ganske Hjerte, men forlad dig ikke fast paa din Forstand!
Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
6 Kend ham paa alle dine Veje, og han skal gøre dine Stier rette.
Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.
7 Vær ikke viis i dine egne Øjne; frygt Herren, og vig fra det onde!
Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8 Det skal være en Lægedom for din Navle og en Vædske for dine Ben.
Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
9 Ær Herren af dit Gods og af al din Avls Førstegrøde:
Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
10 Saa skulle dine Lader blive fulde med Overflod og dine Persekar flyde over af Most.
A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
11 Min Søn! foragt ikke Herrens Tugt, og vær ikke utaalmodig ved hans Revselse.
Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
12 Thi Herren revser den, som han elsker, og som en Fader den Søn, i hvem han har Behag.
Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
13 Saligt er det Menneske, som har fundet Visdom, og det Menneske, som vinder Forstand.
Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.
14 Thi det er bedre at købe den end at købe Sølv, og at vinde den er bedre end Guld.
Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
15 Den er dyrebarere end Perler og alt det, du har Lyst til, kan ikke lignes ved den.
Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.
16 I dens højre Haand er langt Liv, i dens venstre er Rigdom og Ære.
Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
17 Dens Veje ere yndige Veje, og alle dens Stier ere Fred.
Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
18 Den er Livsens Træ for dem, som gribe den, og hver den, som holder fast paa den, skal prises salig.
Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
19 Herren har grundfæstet Jorden med Visdom, han har beredt Himlene med Forstand.
Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
20 Ved hans Kundskab skiltes Dybene, og ved den dryppe Skyerne med Dug.
Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21 Min Søn! lad dem ikke vige fra dine Øjne, bevar Fasthed og Kløgt.
Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.
22 Og de skulle være Liv for din Sjæl og et Smykke for din Hals.
I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
23 Da skal du vandre tryggelig paa din Vej, og du skal ikke støde din Fod.
Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
24 Naar du lægger dig, da skal du ikke frygte, og naar du har lagt dig, skal din Søvn være sød.
Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.
25 Du skal ikke frygte for pludselig Skræk, ej heller for Ødelæggelsen over de ugudelige, naar den kommer.
Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
26 Thi Herren skal være dit Haab, og han skal bevare din Fod fra at fanges.
Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
27 Hold ikke godt tilbage fra dem, som trænge dertil, naar din Haand har Evne til at gøre det.
Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.
28 Sig ikke til din Næste: Gak bort og kom igen, og i Morgen vil jeg give, naar du dog har det.
Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.
29 Optænk ikke ondt imod din Ven, naar han bor tryggelig hos dig.
Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.
30 Træt ikke med et Menneske uden Aarsag, naar han ikke har gjort dig ondt.
Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.
31 Misund ikke en Voldsmand, og udvælg ikke nogen af alle hans Veje!
Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.
32 Thi Herren har Vederstyggelighed til den, som er forvendt, men hans fortrolige Omgang er med de oprigtige.
Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.
33 Herrens Forbandelse er i den ugudeliges Hus, men han velsigner de retfærdiges Bolig.
Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:
34 Dersom de ere Spottere, da skal han spotte dem, men de ydmyge skal han give Naade.
Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.
35 De vise skulle arve Ære, men Daarerne skulle faa Skam til Del.
Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.
