Ordsprogene 29
1 Den Mand, som forhærder sin Nakke, vil tidt blive straffet; hastelig skal han sønderknuses, og der skal ingen Lægedom være.
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 Naar der bliver mange retfærdige, skal Folket glædes; men naar en ugudelig hersker, skal Folket sukke.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 En Mand, som elsker Visdom, glæder sin Fader; men hvo, som omgaas med Skøger, vil øde sit Gods.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 En Konge befæster Landet ved Ret; men en Mand, som tager Gaver, nedbryder det.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 En Mand, som smigrer for sin Næste, udbreder et Garn for hans Fødder.
Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 Den onde Mands Overtrædelse er ham en Snare; men den retfærdige kan fryde og glæde sig.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 En retfærdig kender de ringes Sag; den ugudelige forstaar sig ikke paa Kundskab.
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Mænd, som ere Spottere, ophidse en Stad; men de vise stille Vreden.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 Naar en viis Mand gaar i Rette med en taabelig Mand, bliver denne vred og ler, og der bliver ingen Ro.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Blodgerrige Mænd hade den retsindige; men de oprigtige drage Omhu for hans Liv.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 En Daare udlader al sin Hidsighed, men en viis skal omsider stille den.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 Naar en Hersker agter paa Løgnens Ord, blive alle hans Tjenere ugudelige.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 En fattig og en Undertrykker mødes; Herren giver begges Øjne Lys.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 En Konge, som dømmer de ringe efter Sandhed, hans Trone skal stadfæstes evindelig.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 Ris og Revselse give Visdom; men en Dreng, som overlades til sig selv, beskæmmer sin Moder.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 Naar der bliver mange ugudelige, bliver der megen Overtrædelse; men de retfærdige skulle se paa deres Fald.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Tugt din Søn, saa skal han skaffe dig Ro og bringe din Sjæl Glæder.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Naar der ikke er profetiske Syner, bliver et Folk tøjlesløst; men den, som bevarer Loven, han er lyksalig.
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 Med Ord tugtes ikke en Træl; thi han mærker det nok og svarer ikke.
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 Ser du, at en Mand er hastig i sine Ord, da er der mere Forhaabning om en Daare end om ham.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 Forkæler en sin Træl fra hans Ungdom af, da vil han til sidst være en Søn.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 En vredagtig Mand opvækker Trætte, og en hidsig Mand begaar megen Overtrædelse.
Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 Menneskets Hovmod nedtrykker ham; men den ydmyge vinder Ære.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 Hvo som deler med en Tyv, hader sin Sjæl; han hører Besværgelsen og giver det ikke til Kende.
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 At forfærdes for et Menneske fører i Snare; men den, som forlader sig paa Herren, bliver beskærmet.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Mange søge en Herskers Ansigt; men fra Herren er en Mands Ret.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 En uretfærdig Mand er de retfærdige en Vederstyggelighed; og den, hvis Vej er ligefrem, er den ugudelige en Vederstyggelighed.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
