Ordsprogene 24
1 Vær ikke misundelig paa onde Mennesker, og hav ikke Lyst til at være hos dem!
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 Thi deres Hjerte grunder paa Ødelæggelse, og deres Læber udtale, hvad der er til Fortræd.
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 Ved Visdom bygges et Hus, og ved Forstand befæstes det;
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 og ved Kundskab blive Kamrene fulde af alt dyrebart og yndigt Gods.
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 En viis Mand er stærk, og en kyndig Mand styrker sin Kraft.
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 Thi efter Vejledning skal du føre din Krig, og hvor mange Raadgivere ere, der er Frelse.
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Visdommen er for høj for en Daare, for Retten skal han ikke oplade sin Mund.
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 Hvo som tænker paa at gøre ondt, ham kalder man en skalkagtig Mand.
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 Daarskabs Anslag er Synd, og en Spotter er en Vederstyggelighed iblandt Folk.
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 Du viste Svaghed paa Nødens Dag; din Kraft var ringe.
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 Red dem, som føres til Døden, dem, som vaklende drage hen at miste Livet; maatte du dog holde dem tilbage!
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 Naar du siger: „Se, vi kende det ikke‟, mon da ikke den, som prøver Hjerter, forstaar det, og den, som tager Vare paa din Sjæl, kender det, saa at han betaler et Menneske efter dets Gerning?
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 Æd Honning, min Søn! thi den er god, og Honningkage er sød for din Gane;
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 lær saaledes Visdom for din Sjæl; naar du finder den, og der er en Eftertid, skal din Forhaabning ikke tilintetgøres.
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 Lur ikke, du ugudelige! paa den retfærdiges Bolig; ødelæg ikke hans Hjem!
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 Thi en retfærdig kan falde syv Gange og staa op igen; men de ugudelige skulle styrte i Ulykken.
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 Glæd dig ikke, naar din Fjende falder, og lad dit Hjerte ikke fryde sig, naar han snubler;
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 at ikke Herren skal se det, og det maatte være ondt i hans Øjne, og han skal vende sin Vrede fra ham til dig.
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Lad ikke din Vrede optændes imod de onde; vær ikke misundelig paa de ugudelige!
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 Thi den onde skal ingen Eftertid have; de ugudeliges Lampe skal udslukkes.
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 Min Søn! frygt Herren og Kongen; bland dig ikke iblandt dem, der hige efter Forandringer!
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 Thi Ulykke fra dem kommer hastelig, og Fordærvelse fra dem begge — hvo kender den?
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 Ogsaa dette er af de vise: At anse Personer i Dommen er ikke godt.
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 Hvo som siger til den skyldige: Du er retfærdig, ham skulle Folkeslægter forbande; Folkefærd skulle vredes paa ham.
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 Men dem, som straffe ham, skal det gaa vel, og der skal komme en god Velsignelse over dem.
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 Kys paa Læber giver den, som svarer med rette Ord.
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Beskik din Gerning derude, og gør den færdig for dig paa Ageren; byg saa siden dit Hus!
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Bliv ikke letsindigt Vidne imod din Næste; og du skulde besvige med dine Læber?
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 Sig ikke: Ligesom han gjorde mig, saa vil jeg gøre ham; jeg vil betale enhver efter hans Gerning.
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 Jeg gik over en lad Mands Ager og over et uforstandigt Menneskes Vingaard,
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 og se, den var aldeles løbet op i Tidsler, dens Overflade var skjult med Nælder, og Stengærdet derom var nedbrudt.
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 Der jeg saa det, lagde jeg mig det paa Hjerte; jeg saa til, jeg annammede en Lærdom:
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 At sove lidt, at slumre lidt, at folde Hænderne lidt for at ligge —,
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 saa skal din Armod komme som en Vandringsmand og din Mangel som skjoldvæbnet Mand.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
