Ordsprogene 22
1 Et godt Navn er at foretrække for stor Rigdom; Gunst er bedre end Sølv og Guld.
Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
2 Rig og fattig mødtes; Herren har skabt dem alle.
Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
3 Den kloge saa Ulykken og skjulte sig; men de uerfarne gik frem og maatte bøde.
Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
4 Løn for Sagtmodighed og Herrens Frygt er Rigdom og Ære og Liv.
Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
5 Torne og Snarer ere paa den forvendtes Vej; den, som vil bevare sin Sjæl, holde sig langt fra dem.
Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
6 Oplær den unge efter hans Vejs Beskaffenhed; endog naar han bliver gammel, skal han ikke vige derfra.
Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
7 Den rige hersker over de fattige; og den, som tager til Laans, bliver Træl for den Mand, som udlaaner.
Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
8 Hvo som saar Uret, skal høste Ulykke, og hans Grumheds Ris skal tages bort.
Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
9 Den, som har et godt Øje, skal velsignes; thi han gav den ringe af sit Brød.
Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
10 Uddriv Spotteren, saa gaar Trætten med, saa skal Kiv og Forsmædelse høre op.
Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
11 Den, som elsker Hjertets Renhed, hvis Læber ere yndige, hans Ven er Kongen.
Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
12 Herrens Øjne vaage over Kundskab, og han kuldkaster den troløses Ord.
Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
13 Den lade siger: Der er en Løve derude, jeg kunde blive revet ihjel midt paa Gaderne.
Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
14 Fremmede Kvinders Mund er en dyb Grav; den, Herren er vred paa, skal falde deri.
Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
15 Daarlighed er knyttet til den unges Hjerte; Tugtens Ris skal drive den langt fra ham.
Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
16 Hvo som fortrykker den ringe for at formere sit eget, og hvo som giver en rig, skal kun have Mangel.
Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
17 Bøj dit Øre, og hør de vises Ord, og vend dit Hjerte til min Kundskab!
Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
18 Thi det er yndigt, dersom du bevarer dem i dit Indre; de skulle alle være rede paa dine Læber.
Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
19 Paa det at din Tillid skal være til Herren, har jeg kundgjort det i Dag for dig, ja, for dig.
Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
20 Har jeg ikke skrevet dig ypperlige Ting med Raad og Undervisning
Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
21 for at kundgøre dig, hvad der er vist, Sandheds Ord, at du kan svare dem, som sendte dig, Ord, som ere Sandhed?
Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
22 Røv ikke fra den ringe, fordi han er ringe, og knus ikke den elendige for Retten.
Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
23 Thi Herren skal udføre deres Sag, og dem, som berøve dem, skal han berøve Livet.
Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
24 Hold ikke Selskab med en vredagtig Mand, og kom ikke til en hidsig Mand,
Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
25 at du ej skal lære hans Stier og faa en Snare for din Sjæl.
Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
26 Vær ikke iblandt dem, som give Haandslag, iblandt dem, som borge for Gæld.
Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
27 Dersom du intet har at betale med, hvorfor skulde man tage din Seng bort under dig?
Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
28 Flyt ikke det gamle Landemærke, som dine Fædre have sat.
Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
29 Ser du en Mand, som er snar i sin Gerning, han skal stille sig frem for Konger, han skal ikke stille sig frem for uansete Mænd.
Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
