Ordsprogene 20
1 Vin er en Spotter, stærk Drik en Larmer, og hver som raver deraf, bliver ikke viis.
Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
2 Den Forfærdelse, en Konge vækker, er som en ung Løves Brølen; den, som fortørner ham, synder imod sit Liv.
Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
3 Det er en Ære for en Mand at blive fra Trætte, men hver Daare vælter sig ind i den.
Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
4 Fordi det er Vinter, vil den lade ikke pløje; om Høsten vil han søge, og der er intet.
Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
5 Raad i en Mands Hjerte er dybt Vand, men en forstandig Mand drager det op.
Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
6 Mange Mennesker udraabe hver sin Kærlighed; men hvo finder en trofast Mand?
Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
7 Den, som vandrer frem i sin Oprigtighed, er retfærdig; lyksalige ere hans Børn efter ham.
Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
8 En Konge, som sidder paa Domstolen, udskiller alle onde med sine Øjne.
Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
9 Hvo kan sige: Jeg har renset mit Hjerte; jeg er ren for min Synd?
Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
10 To Slags Vægt og to Slags Efa, de ere begge en Vederstyggelighed for Herren.
Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
11 Ogsaa af sine Gerninger kendes den unge, om han er ren, og om hans Gerning er ret.
Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
12 Et Øre, som hører, og et Øje, som ser, ogsaa dem begge har Herren gjort.
Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
13 Elsk ikke Søvn, at du ikke skal blive fattig; slaa dine Øjne op, saa skal du mættes af Brød.
Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
14 Det er slet! det er slet! siger Køberen; men naar han gaar bort, da roser han sig.
Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
15 Der er Guld og mange Perler til; men Kundskabs Læber ere et dyrebart Kar.
Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
16 Naar en gaar i Borgen for en fremmed, saa tag hans Klæder; og tag Pant af ham, naar det er for den ubekendte.
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
17 Brød, tjent ved Bedrag, smager en Mand vel; men siden bliver hans Mund fuld af Grus.
Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
18 Beslutninger efter Raadslagning bestaa; før da Krig efter fornuftig Ledelse!
Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
19 Den, der gaar om som en Bagvadsker, aabenbarer Hemmeligheder; og indlad dig ikke med den, som er aabenmundet.
Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
20 Hvo som bander sin Fader eller sin Moder, hans Lampe skal udslukkes midt i Mørket.
Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
21 Den Arv, som man i Førstningen higer efter, den skal ikke velsignes paa det sidste.
Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
22 Sig ikke: Jeg vil betale ondt; bi efter Herren, og han skal frelse dig.
Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
23 To Slags Vægt er en Vederstyggelighed for Herren, og falske Vægtskaaler ere ikke gode.
Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
24 En Mands Gang er at Herren, og hvad forstaar et Menneske sig paa sin Vej?
Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
25 Det er Mennesket en Snare ubesindigt at sige: „Helligt!‟ og først efter Løfterne betænke det.
Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
26 En viis Konge udskiller de ugudelige og lader Hjulet gaa over dem.
Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
27 Menneskens Aand er en Lampe fra Herren; den ransager alle Lønkamre i hans Indre.
Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
28 Miskundhed og Sandhed bevare en Konge, og han støtter sin Trone ved Miskundhed.
Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
29 En Pryd for de unge er deres Kraft, og et Smykke for de gamle ere de graa Haar.
Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
30 En Salvelse for den onde ere Striber af Saar og Slag, der trænge dybt ind i hans Krop.
Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
