Ordsprogene 18
1 Særlingen søger sin egen Lyst; han vælter sig ind paa alt det, som staar fast.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 Daaren har ikke Behag i Forstand, men deri, at hans Hjerte aabenbarer sig.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 Naar en ugudelig kommer, kommer ogsaa Foragt og med Skammen Forhaanelse.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 Ord i en Mands Mund ere dybe Vande, en sprudlende Bæk, Visdoms Kilde.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 Det er ikke godt at anse den ugudeliges Person, at gøre en retfærdig Uret i Dommen.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 Daarens Læber blande sig i Trætte, og hans Mund raaber efter Slag.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 Daarens Mund er en Fordærvelse for ham selv, og hans Læber ere en Snare for hans Sjæl.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 En Bagvadskers Ord lyde som Skæmt, dog trænge de ind i inderste Bug.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 Ogsaa den, som er efterladen i sin Gerning, er Broder til den, som er en Ødeland.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 Herrens Navn er et fast Taarn, den retfærdige løber til det og bliver beskyttet.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 Den riges Gods er hans faste Stad og som en høj Mur i hans egen Tanke.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Foran Undergang hovmoder en Mands Hjerte sig; og foran Ære gaar Ydmyghed.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 Naar nogen giver Svar, før han hører, er det ham en Daarskab og Skam.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 En Mands Mod opholder ham i hans Sygdom; men naar Modet er nedslaaet, hvo kan bære det?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 Den forstandiges Hjerte køber Kundskab, og de vises Øre søger efter Kundskab.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 Et Menneskes Gave gør Rum for ham og fører ham frem for store Herrer.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 Den, som er den første i sin Trætte, synes at have Ret; men hans Modpart kommer og prøver ham.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 Lodden gør, at Trætter ophøre, og den gør Skel imellem de mægtige.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 En Broder er mere genstridig end en fast Stad, og Trætter med ham ere som Stænger for et Palads.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 En Mands Bug skal mættes af hans Munds Frugt, han skal mættes af sine Læbers Frembringelser.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Død og Liv ere i Tungens Vold, og hvo den elsker, skal æde dens Frugt.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Hvo der har fundet en Hustru, har fundet en god Ting og bekommer en Velbehagelighed af Herren.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 Den fattige taler med ydmyg Bøn; men en rig svarer med haarde Ord.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 En Mand med mange Venner vil finde sig ilde stedt; men der er den Ven, som hænger fastere ved end en Broder.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
