< Ordsprogene 16 >

1 Det staar til et Menneske, hvad han vil sætte sig for i Hjertet; men Tungens Svar er fra Herren.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Alle en Mands Veje ere rene for hans egne Øjne, men Herren er den, som vejer Aanderne.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Befal Herren dine Gerninger, saa skulle dine Anslag stadfæstes.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 Herren har gjort al Ting efter dets Øjemed; ogsaa den ugudelige er til Ulykkens Dag.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Hver som er hovmodig i Hjertet, er Herren en Vederstyggelighed; man kan give sin Haand paa, at han ikke bliver agtet uskyldig.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Ved Miskundhed og Sandhed udsones Misgerning; og ved Herrens Frygt viger man fra det onde.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Naar Herren har Velbehag i en Mands Veje, da gør han, at ogsaa hans Fjender holde Fred med ham.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Bedre er lidet med Retfærdighed end store Indtægter med Uret.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 Menneskets Hjerte optænker sin Vej; men Herren stadfæster hans Gang.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Der er Guddoms Ord paa en Konges Læber, hans Mund maa ikke forsynde sig i Dom.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 Ret Vægt og rette Vægtskaaler høre Herren til, alle Vægtlodder i Posen ere hans Værk.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Ugudeligheds Idræt er en Vederstyggelighed for Konger; thi ved Retfærdighed befæstes Tronen.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Retfærdigheds Læber ere Konger en Velbehagelighed; og den, som taler Oprigtighed, ham elsker han.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 Kongens Vrede er Dødens Bud; men en viis Mand forsoner den.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 I Kongens Ansigts Lys er Livet, og hans Bevaagenhed er som en Sky med sildig Regn.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 At købe Visdom, hvor meget bedre er det end Guld? og at købe Forstand at foretrække for Sølv?
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 De oprigtiges slagne Vej er at vige fra det onde; hvo der vil bevare sin Sjæl, maa vare paa sin Vej.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Foran tindergang er Hovmod, og foran Fald gaar Stolthed.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Det er bedre at være ydmyg i Aanden med de elendige end at dele Bytte med de hovmodige.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 Hvo som giver Agt paa Ordet, skal finde godt; og den, som forlader sig paa Herren, han er lyksalig.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 Den, som er viis i Hjertet, skal kaldes forstandig, og Læbernes Sødme forøger Lærdom.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Klogskab er for den, som ejer den, Livets Kilde; men Daarers Tugt er Taabelighed.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 Den vises Hjerte gør hans Mund forstandig og lægger end mere Lærdom paa hans Læber.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Liflige Taler ere Honningkage, sød for Sjælen og Lægedom for Benene.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Der er en Vej, som synes en Mand ret; men til sidst bliver den Vej til Døden.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 Arbejderens Hunger arbejder for ham; thi hans Mund driver paa ham.
Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 En nedrig Mand bereder Ulykke, og paa hans Læber er der som en brændende Ild.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 En forvendt Mand kommer Trætte af Sted, og en Bagvadsker fjerner en fortrolig.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 En Voldsmand bedaarer sin Næste og fører ham paa en Vej, som ikke er god.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Hvo der lukker sine Øjne for at optænke forvendte Ting, og hvo som bider sine Læber sammen, har alt fuldbragt det onde.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Graa Haar er en dejlig Krone, naar de findes paa Retfærdigheds Vej.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Den langmodige er bedre end den vældige, og den, som hersker over sin Aand, er bedre end den, der indtager en Stad.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 Lodden kastes i Skødet; men den falder, alt som Herren vil.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.

< Ordsprogene 16 >