Ordsprogene 13
1 En viis Søn modtager sin Faders Tugt; men en Spotter hører ikke paa Irettesættelse.
Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2 Af sin Munds Frugt nyder en Mand godt; men de troløses Sjæl høster Krænkelse.
Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3 Hvo som vogter sin Mund, bevarer sin Sjæl; den, som lader sine Læber vidt op, ham er det til Fordærvelse.
Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
4 Den lades Sjæl begærer og faar intet; men de flittiges Sjæl næres rigeligt.
Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5 Den retfærdige hader Løgns Ord; men den ugudelige gør Skam og Vanære.
Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6 Retfærdighed bevarer den, som vandrer oprigtigt sin Vej; men Ugudelighed styrter Synderen.
Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7 Der er den, som holder sig for rig og har dog intet; og den, som holder sig for fattig og har meget Gods.
Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
8 En Mands Rigdom er Løsepenge for hans Liv! men en fattig hører ikke paa Irettesættelse.
Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9 De retfærdiges Lys skinner frydeligt; men de ugudeliges Lampe skal udslukkes.
Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10 Ved Hovmod foraarsager man kun Trætte; men hos dem, som lade sig raade, er Visdom.
Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11 Gods formindskes ved Forfængelighed; men hvo som samler i Haanden, forøger det.
Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
12 Forventning, som forhales, krænker Hjertet; men naar det kommer, som man begærer, da er det et Livsens Træ.
Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
13 Hvo som foragter Ordet, bereder sig Fordærvelse; men hvo som frygter Budet, han faar Løn derfor.
Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
14 Den vises Lærdom er Livets Kilde, saa at man viger fra Dødens Snarer.
Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15 En god Forstand giver Naade; men de troløses Vej er haard.
Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16 Hver, som er klog, gør sine Ting med Forstand; men Daaren udbreder Taabelighed.
Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17 Et ugudeligt Sendebud falder i Ulykke; men et trofast Bud er Lægedom.
Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18 Hvo, som lader Tugt fare, faar Armod og Skam; men den, som agter paa Revselse, faar Ære.
Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19 Naar det sker, som man begærer, da er det sødt for Sjælen; men at vige fra ondt, er Daarer en Vederstyggelighed.
Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20 Den, som omgaas med vise, bliver viis, men den, som er Ven med Daarer, faar Ulykke.
Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21 Ulykke forfølger Syndere; men den retfærdige betales med godt.
Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
22 Den gode efterlader Børnebørn en Arv; men Synderes Gods er gemt til den retfærdige.
Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23 Den fattiges nyopdyrkede Land yder megen Føde; men der er den, som gaar til Grunde, fordi han ikke gør Ret.
Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24 Hvo som sparer sit Ris, hader sin Søn; men den, som elsker ham, tugter ham tidligt.
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25 Den retfærdige kan spise, til hans Sjæl bliver mæt; men de ugudeliges Bug skal lide Mangel.
Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
