Matthæus 26
1 Og det skete, da Jesus havde fuldendt alle disse Ord, sagde han til sine Disciple:
Když Ježíš dokončil tento výklad, řekl svým učedníkům:
2 „I vide, at om to Dage er det Paaske; saa forraades Menneskesønnen til at korsfæstes.”
„Jak víte, za dva dny budou Velikonoce a já budu zrazen a ukřižován.“
3 Da forsamledes Ypperstepræsterne og Folkets Ældste i Ypperstepræstens Gaard; han hed Kajfas.
V tu dobu se sešla židovská velerada v paláci nejvyššího kněze Kaifáše.
4 Og de raadsloge om at gribe Jesus med List og ihjelslaa ham.
Radili se, jak by se Ježíše nenápadně zmocnili a zprovodili ho ze světa.
5 Men de sagde: „Ikke paa Højtiden, for at der ikke skal blive Oprør iblandt Folket.”
Dohodli se, že by to nemělo být o velikonočních svátcích, aby to nevzbudilo rozruch mezi shromážděnými poutníky.
6 Men da Jesus var kommen til Bethania, i Simon den spedalskes Hus,
Mezitím byl Ježíš pozván v Betanii do domu Šimona, zvaného Malomocný.
7 kom der en Kvinde til ham, som havde en Alabastkrukke med saare kostbar Salve, og hun udgød den paa hans Hoved, medens han sad til Bords.
Byli již u stolu, když k Ježíšovi přistoupila žena. Měla alabastrovou nádobku s drahocenným vonným olejem, a ten mu všechen vetřela do vlasů.
8 Men da Disciplene saa det, bleve de vrede og sagde: „Hvortil denne Spilde?
Učedníci tím byli pohoršeni: „Takové plýtvání!
9 Dette kunde jo være solgt til en høj Pris og være givet til fattige.”
To se dalo výhodně prodat a peníze mohli dostat chudí!“
10 Men da Jesus mærkede det, sagde han til dem: „Hvorfor volde I Kvinden Fortrædeligheder? Hun har jo gjort en god Gerning imod mig.
Ježíš to slyšel a řekl: „Proč jí to máte za zlé? Prokázala mi dobrou službu.
11 Thi de fattige have I altid hos eder; men mig have I ikke altid.
Chudých bude mezi vámi vždy dost, ale já s vámi už dlouho nebudu.
12 Thi da hun udgød denne Salve over mit Legeme, gjorde hun det for at berede mig til at begraves.
Tato žena mne pomazala olejem, a tak vlastně připravila mé tělo k pohřbu.
13 Sandelig, siger jeg eder, hvor som helst i hele Verden dette Evangelium bliver prædiket, skal ogsaa det, som hun har gjort, omtales til hendes Ihukommelse.”
To, co učinila, neupadne v zapomenutí, ale spolu se zvěstí o mém díle záchrany to bude připomínáno.“
14 Da gik en af de tolv, han, som hed Judas Iskariot, hen til Ypperstepræsterne
Jeden z dvanácti Ježíšových učedníků, Jidáš Iškariotský, odešel k velekněžím
15 og sagde: „Hvad ville I give mig, saa skal jeg forraade ham til eder?” Men de betalte ham tredive Sølvpenge.
a řekl jim: „Kolik mi zaplatíte, když zradím Ježíše, abyste ho nenápadně dostali do rukou?“A oni mu dali třicet stříbrňáků.
16 Og fra den Stund søgte han Lejlighed til at forraade ham.
Od té chvíle hledal Jidáš vhodnou příležitost, aby provedl svůj záměr.
17 Men paa den første Dag af de usyrede Brøds Højtid kom Disciplene til Jesus og sagde: „Hvor vil du, at vi skulle træffe Forberedelse for dig til at spise Paaskelammet?”
První den Velikonoc se učedníci zeptali Ježíše: „Kde máme připravit velikonoční večeři?“
18 Men han sagde: „Gaar ind i Staden til den og den Mand, og siger til ham: Mesteren siger: Min Time er nær; hos dig holder jeg Paaske med mine Disciple.”
Poslal je do města a k jednomu člověku se vzkazem: „Nastal můj čas, budu u tebe se svými učedníky jíst velikonočního beránka.“
19 Og Disciplene gjorde, som Jesus befalede dem, og beredte Paaskelammet.
Učedníci se podle toho zařídili a připravili tam večeři.
20 Men da det var blevet Aften, sad han til Bords med de tolv.
Když po setmění Ježíš večeřel s dvanácti učedníky, řekl: „Jeden z vás mne zradí.“
21 Og medens de spiste, sagde han: „Sandelig, siger jeg eder, en af eder vil forraade mig.”
22 Og de bleve saare bedrøvede og begyndte hver især at sige til ham: „Det er dog vel ikke mig, Herre?”
To je velice zarmoutilo a jeden přes druhého se ptali: „To myslíš mne, Pane?“
23 Men han svarede og sagde: „Den, som dyppede Haanden tillige med mig i Fadet, han vil forraade mig.
On odpověděl: „Je to ten, kdo si bral z mísy současně se mnou.
24 Menneskesønnen gaar vel bort, som der er skrevet om ham; men ve det Menneske, ved hvem Menneskesønnen bliver forraadt! Det var godt for det Menneske, om han ikke var født.”
Já musím jít cestou, která je mi určena, ale to nijak neospravedlňuje toho, kdo mne zrazuje. Lépe by mu bylo, kdyby se vůbec nenarodil.“
25 Men Judas, som forraadte ham, svarede og sagde: „Det er dog vel ikke mig, Rabbi?” Han siger til ham: „Du har sagt det.”
Jidáš se ho zeptal: „Mistře, jsem to já?“On odpověděl: „Ano.“
26 Men medens de spiste, tog Jesus Brød, og han velsignede og brød det og gav Disciplene det og sagde: „Tager, æder; dette er mit Legeme.”
Když jedli, vzal Ježíš chléb, poděkoval Bohu, rozlamoval ho a podával učedníkům se slovy: „Vezměte a jezte, to je mé tělo.“
27 Og han tog en Kalk og takkede, gav dem den og sagde: „Drikker alle deraf;
Potom vzal kalich s vínem, vzdal díky Bohu a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni,
28 thi dette er mit Blod, Pagtens, hvilket udgydes for mange til Syndernes Forladelse.
to je má krev, prolitá, aby smyla hříchy mnohých. To je nová smlouva Boha s člověkem.
29 Men jeg siger eder, fra nu af skal jeg ingenlunde drikke af denne Vintræets Frugt indtil den Dag, da jeg skal drikke den ny med eder i min Faders Rige.”
Já s vámi piji tento nápoj naposled. Příště budeme pít spolu nové víno až v království mého Otce.“
30 Og da de havde sunget Lovsangen, gik de ud til Oliebjerget.
Potom zazpívali píseň a šli na Olivovou horu.
31 Da siger Jesus til dem: „I skulle alle forarges paa mig i denne Nat; thi der er skrevet: Jeg vil slaa Hyrden, og Hjordens Faar skulle adspredes.
Tam Ježíš řekl: „Ještě této noci se stane něco, co vám vezme odvahu. Vždyť Písmo předpovídá: ‚Budu bít pastýře a jeho stádo se rozprchne.‘–
32 Men efter at jeg er bleven oprejst, vil jeg gaa forud for eder til Galilæa.”
Ale až povstanu k životu, sejdeme se spolu v Galileji.“
33 Men Peter svarede og sagde til ham: „Om end alle ville forarges paa dig, saa vil jeg dog aldrig forarges.”
Petr rozhorleně protestoval: „Kdyby tě všichni opustili, já tedy ne!“
34 Jesus sagde til ham: „Sandelig, siger jeg dig, i denne Nat, førend Hanen galer, skal du fornægte mig tre Gange.”
Ale Ježíš mu odpověděl: „Říkám ti, že ještě této noci, dřív než zakokrhá kohout, mne třikrát zapřeš.“
35 Peter siger til ham: „Om jeg end skulde dø med dig, vil jeg ingenlunde fornægte dig.” Ligesaa sagde ogsaa alle Disciplene.
Petr zvolal: „To raději s tebou umřu, než bych tě zapřel!“A stejně mluvili i ostatní.
36 Da kommer Jesus med dem til en Gaard, som kaldes Gethsemane, og han siger til Disciplene: „Sætter eder her, medens jeg gaar derhen og beder.”
Potom přišli na místo zvané Getsemane a Ježíš řekl svým učedníkům: „Vy se tady posaďte a já se jdu modlit.“
37 Og han tog Peter og Zebedæus's to Sønner med sig, og han begyndte at bedrøves og svarlig at ængstes.
Vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Padl na něho smutek a tíseň.
38 Da siger han til dem: „Min Sjæl er dybt bedrøvet indtil Døden; bliver her og vaager med mig!”
Řekl jim: „Sevřela mne smrtelná úzkost. Zůstaňte tu a buďte se mnou vzhůru.“
39 Og han gik lidt frem, faldt paa sit Ansigt, bad og sagde: „Min Fader! er det muligt, da gaa denne Kalk mig forbi; dog ikke som jeg vil, men som du vil.”
Poodešel, padl tváří k zemi a modlil se: „Můj Otče! Jestli je to možné, zbav mne toho hrozného údělu! Ale nechci prosazovat svoji vůli. Chci, aby se stalo, co chceš ty.“
40 Og han kommer til Disciplene og finder dem sovende, og han siger til Peter: „Saa kunde I da ikke vaage een Time med mig!
Pak se vrátil k těm třem a oni spali.
41 Vaager og beder, for at I ikke skulle falde i Fristelse! Aanden er vel redebon, men Kødet er skrøbeligt.”
„Petře, “budil ho, „to jste nemohli ani hodinu být se mnou vzhůru? Bděte a modlete se, abyste obstáli ve zkoušce. Máte dobrou vůli, ale slabé tělo.“
42 Han gik atter anden Gang hen, bad og sagde: „Min Fader! hvis denne Kalk ikke kan gaa mig forbi, uden jeg drikker den, da ske din Villie!”
Opět se vzdálil a modlil se: „Můj Otče! Není-li jiné východisko, ať se stane tvá vůle.“
43 Og han kom og fandt dem atter sovende, thi deres Øjne vare betyngede.
Vrátil se zase ke svým učedníkům a oni opět spali. Byli velice unaveni.
44 Og han forlod dem og gik atter hen og bad tredje Gang og sagde atter det samme Ord.
Nechal je spát, odešel potřetí a modlil se podobnými slovy.
45 Da kommer han til Disciplene og siger til dem: „Sove I fremdeles og hvile eder? Se, Timen er nær, og Menneskesønnen forraades i Synderes Hænder.
Pak se vrátil k učedníkům a řekl: „Teď už nepotřebuji, abyste se mnou bděli. Nastává chvíle, kdy budu zrazen a vydán do rukou podlých lidí.
46 Staar op, lader os gaa; se, han, som forraader mig, er nær.”
Vstaňte, půjdeme! Tam se blíží můj zrádce.“
47 Og medens han endnu talte, se, da kom Judas, en af de tolv, og med ham en stor Skare, med Sværd og Knipler, fra Ypperstepræsterne og Folkets Ældste.
Ještě ani nedomluvil a už přicházel Jidáš. S ním táhl oddíl ozbrojený meči a holemi, poslaný veleradou.
48 Men han, som forraadte ham, havde givet dem et Tegn og sagt: „Den, som jeg kysser, ham er det; griber ham!”
Měli s Jidášem domluvené znamení: Chopí se toho, koho Jidáš políbí.
49 Og han traadte straks hen til Jesus og sagde: „Hil være dig, Rabbi!” og kyssede ham.
A tak přistoupil Jidáš k Ježíšovi: „Buď zdráv, Mistře!“řekl a políbil ho.
50 Men Jesus sagde til ham: „Ven, hvorfor kommer du her?” Da traadte de til og lagde Haand paa Jesus og grebe ham.
Ježíš mu řekl: „Příteli, co to děláš?“Tu se však Ježíše chopili a zajali ho.
51 Og se, en af dem, som vare med Jesus, rakte Haanden ud og drog sit Sværd og slog Ypperstepræstens Tjener og huggede hans Øre af.
Jeden z těch, kteří byli s Ježíšem, vytasil meč, ťal po veleknězovu služebníkovi a usekl mu ucho.
52 Da siger Jesus til ham: „Stik dit Sværd igen paa dets Sted; thi alle de, som tage Sværd, skulle omkomme ved Sværd.
Ježíš řekl svému obránci: „Schovej svůj meč! Kdo čím zachází, tím také schází.
53 Eller mener du, at jeg ikke kan bede min Fader, saa han nu tilskikker mig mere end tolv Legioner Engle?
Cožpak nevíš, že kdybych poprosil svého Otce o ochranu, okamžitě by mi poslal celé nebeské vojsko?
54 Hvorledes skulde da Skrifterne opfyldes, at det bør gaa saaledes til?”
Ale jak by se pak splnil Boží plán spásy?“
55 I den samme Time sagde Jesus til Skarerne: „I ere gaaede ud ligesom imod en Røver med Sværd og Knipler for at fange mig. Daglig sad jeg i Helligdommen og lærte, og I grebe mig ikke.
Pak se obrátil k ozbrojencům: „Přitáhli jste na mne jako na rebela. Proč jste mě nezatkli už v chrámu, kde jsem vám denně kázal? Já vím proč!
56 Men det er alt sammen sket, for at Profeternes Skrifter skulde opfyldes.” Da forlode alle Disciplene ham og flyede.
Plníte tak přesně prorocké předpovědi.“V té chvíli ho všichni jeho učedníci opustili a rozutekli se.
57 Men de, som havde grebet Jesus, førte ham hen til Ypperstepræsten Kajfas, hvor de skriftkloge og de Ældste vare forsamlede.
Zatčeného Ježíše pak odvedli k nejvyššímu knězi Kaifášovi, kde se sešla velerada.
58 Men Peter fulgte ham i Frastand indtil Ypperstepræstens Gaard, og han gik indenfor og satte sig hos Svendene for at se, hvad Udgang det vilde faa.
Petr je z povzdálí následoval až k veleknězovu paláci. Vešel na nádvoří a vmísil se mezi služebnictvo, aby věděl, jak to dopadne.
59 Men Ypperstepræsterne og hele Raadet søgte falsk Vidnesbyrd imod Jesus, for at de kunde aflive ham.
Velekněží i celá rada se snažili pomocí křivého svědectví Ježíše obvinit tak, aby ho mohli odsoudit k smrti.
60 Og de fandt intet, endskønt der traadte mange falske Vidner frem. Men til sidst traadte to frem og sagde:
Ale i když sehnali mnoho falešných svědků, přece se nepodařilo najít vhodnou obžalobu. Nakonec vystoupili dva
61 „Denne har sagt: Jeg kan nedbryde Guds Tempel og bygge det op i tre Dage.”
a shodně vypovídali: „Tento muž řekl, že má moc zničit chrám a ve třech dnech ho znovu vystavět.“
62 Og Ypperstepræsten stod op og sagde til ham: „Svarer du intet paa, hvad disse vidne imod dig?”
Nato vstal nejvyšší velekněz a řekl Ježíšovi: „Jak se obhájíš proti této obžalobě?“
63 Men Jesus tav. Og Ypperstepræsten tog til Orde og sagde til ham: „Jeg besværger dig ved den levende Gud, at du siger os, om du er Kristus, Guds Søn.”
Ale Ježíš mlčel. Tu sáhl velekněz k poslednímu prostředku: „Beru tě pod přísahu při živém Bohu: Jsi ten zaslíbený Mesiáš, Boží Syn?“
64 Jesus siger til ham: „Du har sagt det; dog jeg siger eder: Fra nu af skulle I se Menneskesønnen sidde ved Kraftens højre Haand og komme paa Himmelens Skyer.”
Ježíš odpověděl: „Ty sám jsi to řekl. Ale ujišťuji vás, že brzy budete svědky toho, že mne Bůh vyzdvihne, abych seděl po jeho pravici, odkud se vrátím ve svém majestátu.“
65 Da sønderrev Ypperstepræsten sine Klæder og sagde: „Han har talt bespotteligt; hvad have vi længere Vidner nødig? se, nu have I hørt Bespottelsen.
Velekněz si na znamení největšího pohoršení roztrhl své roucho a prohlásil: „To je rouhání! Cožpak potřebujeme ještě svědky? Teď jste to slyšeli na vlastní uši! Jaký vynesete rozsudek?“
66 Hvad tykkes eder?” Og de svarede og sagde: „Han er skyldig til Døden.”
67 Da spyttede de ham i Ansigtet og gave ham Næveslag; andre sloge ham paa Kinden
Odpověděli: „Zaslouží si smrt!“Pak mu někteří plivali do obličeje, bili ho po hlavě a tloukli holí s výsměchem: „Když jsi Mesiáš, hádej, kdo ti teď dal ránu!“
68 og sagde: „Profetér os, Kristus, hvem var det, der slog dig?”
69 Men Peter sad udenfor i Gaarden; og en Pige kom hen til ham og sagde: „Ogsaa du var med Jesus Galilæeren.”
Petr zatím seděl venku na nádvoří. Tu si ho všimla jedna služka: „Ty jsi také byl s tím Ježíšem z Galileje!“
70 Men han nægtede det i alles Paahør og sagde: „Jeg forstaar ikke, hvad du siger.”
Ale Petr přede všemi popřel: „Ani nevím, o čem mluvíš!“
71 Men da han gik ud i Portrummet, saa en anden Pige ham; og hun siger til dem, som vare der: „Denne var med Jesus af Nazareth.”
Pak si to namířil k bráně, kde ho uviděla jiná a upozornila okolostojící: „Tento člověk chodil s Ježíšem z Nazaretu.“
72 Og han nægtede det atter med en Ed: „Jeg kender ikke det Menneske.”
Petr se však zapřísahal a řekl: „Vůbec toho člověka neznám.“
73 Men lidt efter kom de, som stode der, hen og sagde til Peter: „Sandelig, ogsaa du er en af dem, dit Maal røber dig jo ogsaa.”
Oni se však kolem něj shlukli a doráželi: „Určitě k němu patříš! Je to znát na tvém nářečí!“
74 Da begyndte han at forbande sig og sværge: „Jeg kender ikke det Menneske.” Og straks galede Hanen.
Petr se dušoval a přísahal, že Ježíše opravdu nezná. V tom okamžiku se ozval kohout
75 Og Peter kom Jesu Ord i Hu, at han havde sagt: „Førend Hanen galer, skal du fornægte mig tre Gange.” Og han gik udenfor og græd bitterligt.
a Petr si vzpomněl na Ježíšova slova: „Dříve než zakokrhá kohout, třikrát mne zapřeš.“Vyběhl ven a hořce se rozplakal.
