Job 5
1 Raab, kære, om der er nogen, som svarer dig? og til hvem af de hellige vil du vende Ansigtet?
Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
2 Thi Fortørnelse slaar en Daare ihjel, og Nidkærhed dræber den taabelige.
Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
3 Jeg saa en Daare rodfæstet, og jeg forbandede hans Bolig hastelig.
Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
4 Hans Børn vare langt fra Frelse og nedtraadtes i Porten, og der var ingen, som reddede dem.
Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
5 Den hungrige opaad hans Høst og hentede den endog fra Tjørnehegnet, og Røverne opslugte hans Formue.
Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
6 Thi Uretfærdighed skyder ikke frem af Støvet, og Møje vokser ikke op af Jorden;
Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
7 men et Menneske bliver født til Møje, ligesom Gnister maa flyve højt op.
Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
8 Dog jeg vilde søge hen til Gud, og til Gud vilde jeg rette min Tale;
Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
9 til ham, som gør store Ting, hvilke man ikke kan ransage, underlige Ting, saa der er intet Tal paa dem;
Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
10 ham, som giver Regn paa Jorden og lader Vand komme paa Markerne;
Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
11 for at sætte de ringe højt op, og at de sørgende ophøjes ved Frelse;
Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
12 ham, som gør de træskes Anslag til intet, at deres Hænder ikke kunne udføre Sagen;
Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
13 ham, som griber de vise i deres Træskhed, saa de underfundiges Raad hastelig omstødes;
Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
14 om Dagen løbe de an i Mørket og føle sig for om Middagen, som var det Nat.
Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
15 Og han frelser en fattig fra Sværd, fra deres Mund og fra den stærkes Haand,
Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
16 saa der bliver Haab for den ringe, og Uretfærdighed maa lukke sin Mund.
Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
17 Se, saligt er det Menneske, som Gud straffer; derfor foragte du ikke den Almægtiges Tugtelse!
Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
18 Thi han gør Smerte og forbinder; han saargør, og hans Hænder læge.
Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
19 I seks Angester skal han fri dig, og i syv skal intet ondt røre dig.
Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
20 I Hunger skal han frelse dig fra Døden og i Krig fra Sværdets Vold.
V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
21 Du skal finde Skjul for Tungens Svøbe og ikke frygte for Ødelæggelse, naar den kommer.
Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
22 Du skal le ad Ødelæggelse og Hunger og ikke frygte for Jordens Dyr;
Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
23 thi med Stenene paa Marken har du Pagt, og Markens Dyr skulle holde Fred med dig.
Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
24 Og du skal forfare, at dit Telt har Fred, og du skal besøge din Bolig og intet savne.
A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
25 Og du skal forfare, at din Sæd skal blive mangfoldig, og din Afkom som Græs paa Jorden.
Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
26 Du skal komme til Graven i Alderdom, ligesom Neg optages i sin Tid.
Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
27 Se dette, det have vi undersøgt, saa er det; hør det, og forstaa det vel!
Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
