< Job 35 >
1 Og Elihu svarede fremdeles og sagde:
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 Holder du dette for Ret — du sagde jo: Jeg er retfærdigere end Gud —
Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?
3 at du siger: Hvad gavner det dig? hvad Gavn har jeg deraf, fremfor om jeg syndede?
Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?
4 Jeg vil give Svar til dig og til dine Venner med dig:
Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.
5 Sku Himmelen og se og betragt Skyerne; de ere højt over dig.
Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.
6 Dersom du har syndet, hvad kan du gøre imod ham? og ere dine Overtrædelser mange, hvad kan du volde ham?
Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?
7 Dersom du er retfærdig, hvad kan du give ham? eller hvad skal han modtage af din Haand?
Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?
8 Et Menneske, som du er, vedkommer din Ugudelighed, og et Menneskes Barn din Retfærdighed.
Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.
9 Over de mangfoldige Undertrykkelser raaber man, skriger om Hjælp imod de mægtiges Arm.
Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,
10 Men ingen siger: Hvor er Gud, som skabte mig, han, som giver Lovsange om Natten;
Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.
11 som belærer os fremfor Dyrene paa Jorden og gør os visere end Fuglene under Himmelen?
On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.
12 Der raabe de, men han svarer ikke, for de ondes Hovmods Skyld.
Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.
13 Kun Forfængelighed hører Gud ikke, og den Almægtige agter ikke derpaa.
A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.
14 Ogsaa naar du siger, du skuer ham ikke, saa er Dommen alt for hans Ansigt, derfor vent paa ham!
Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.
15 Men nu, fordi hans Vrede ikke hjemsøger, og han ikke agter stort paa Overmodet:
Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.
16 Saa oplader Job sin Mund med Forfængelighed, han gør Ordene mangfoldige uden Forstand.
A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.