Job 28
1 Thi Sølvet har sit Sted, hvorfra det kommer, og Guldet, man renser, har sit Sted.
Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
2 Jern hentes af Støvet og Stene, som smeltes til Kobber.
Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
3 Man gør Ende paa Mørket, og indtil det yderste ransager man de Stene, som ligge i Mørket og Dødens Skygge.
Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
4 Man bryder en Skakt ned fra Jordboen; forglemte af Vandrerens Fod hænge de, borte fra Mennesker svæve de.
Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
5 Af Jorden fremkommer Brød, men indeni omvæltes den som af Ild.
Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
6 Dens Stene ere Safirens Sted, og den har Guldstøv i sig.
V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
7 Stien derhen har ingen Rovfugl kendt, ingen Skades Øjne set.
K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
8 De stolte Dyr have ikke betraadt den, og ingen Løve har gaaet ad den.
Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
9 Man lægger Haand paa den haarde Flint, man omvælter Bjerge fra Roden af.
K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
10 Man udhugger Gange i Klipperne, og Øjet ser alt det dyrebare.
Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
11 Man binder for Strømmene, saa at ikke en Draabe siver ud, og fører de skjulte Ting frem til Lyset.
Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
12 Men Visdommen — hvorfra vil man finde den? og hvor er Indsigtens Sted?
Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
13 Et Menneske kender ikke dens Værdi, og den findes ikke i de levendes Land.
Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
14 Afgrunden siger: Den er ikke i mig, og Havet siger: Den er ikke hos mig.
Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
15 Den kan ikke faas for det fineste Guld, ej heller dens Værdi opvejes med Sølv.
Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
16 Den kan ikke opvejes med Guld fra Ofir, ej heller med den dyrebare Onyks og Safir.
Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
17 Den kan ikke vurderes lige med Guld og Krystal; man kan ikke tilbytte sig den for Kar af fint Guld.
Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
18 Koraller og Ædelstene tales der ikke om; og Visdoms Besiddelse er bedre end Perler.
Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
19 Topazer af Morland kunne ikke vurderes lige imod den; den kan ikke opvejes med det rene Guld.
Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
20 Men Visdommen — hvorfra kommer den? og hvor er Indsigtens Sted?
Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
21 Den er skjult for alle levendes Øjne, den er og dulgt for Fuglene under Himmelen.
Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
22 Afgrunden og Døden sige: Kun et Rygte om den hørte vi med vore Øren.
Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
23 Gud forstaar dens Vej, og han kender dens Sted.
Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
24 Thi han skuer indtil Jordens Ender; han ser hen under al Himmelen.
Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
25 Der han gav Vinden sin Vægt og bestemte Vandet dets Maal,
Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
26 der han satte en Lov for Regnen og en Vej for Lynet, som gaar foran Torden,
On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
27 da saa han den og kundgjorde den, beredte den, ja gennemskuede den.
Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
28 Og han sagde til Mennesket: Se, Herrens Frygt, det er Visdom, og at vige fra det onde, det er Forstand.
Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
