Ezra 8

1 Og disse ere Øversterne for deres Fædrenehuse og deres Slægt, de som droge op med mig under Kong Artakserkses's Regering, fra Babel:

Tito jsou pak přednější po čeledech svých otcovských, a rod těch, kteříž vyšli se mnou za kralování Artaxerxa krále z Babylona:

2 Af Pinehas's Børn, Gersom; af Ithamars Børn, Daniel; af Davids Børn, Hattus;

Z synů Fínesových Gersom, z synů Itamarových Daniel, z synů Davidových Chattus.

3 af Sekanias Børn, af Pareos's Børn, Sakaria og med ham hans Slægt hundrede og halvtredsindstyve Mandspersoner;

Z synů Sechaniášových, jenž byl z synů Farosových, Zachariáš, a s ním počet mužů sto a padesáte.

4 af Pahath-Moabs Børn, Elioenaj, Serakias Søn, og med ham to Hundrede Mandspersoner;

Z synů Pachat Moábových Eliehoenai syn Zerachiášův, a s ním dvě stě mužů.

5 af Sekanias Børn, Jehasiels Søn, og med ham tre Hundrede Mandspersoner;

Z synů Sechaniášových syn Jachazielův, a s ním tři sta mužů.

6 af Adins Børn, Ebed, Jonathans Søn, og med ham halvtredsindstyve Mandspersoner;

Z synů Adinových Ebed syn Jonatanův, a s ním padesát mužů.

7 og af Elams Børn, Jesaja, Athalias Søn, og med ham halvfjerdsindstyve Mandspersoner;

Z synů pak Elamových Izaiáš syn Ataliášův, a s ním sedmdesát mužů.

8 og af Sefatjas Børn, Sebadja, Mikaels Søn, og med ham firsindstyve Mandspersoner;

Z synů Sefatiášových Zebadiáš syn Michaelův, a s ním osmdesáte mužů.

9 af Joabs Børn, Obadja, Jehiels Søn, og med ham to Hundrede og atten Mandspersoner;

Z synů Joábových Abdiáš syn Jechielův, a s ním dvě stě a osmnácte mužů.

10 af Selomiths Børn, Josifjas Søn, og med ham hundrede og tresindstyve Mandspersoner;

Z synů Selomitových syn Josifiášův, a s ním sto a šedesáte mužů.

11 og af Bebajs Børn, Sakaria, Bebajs Søn, og med ham otte og tyve Mandspersoner;

Z synů Bebai Zachariáš syn Bebai, a s ním osmmecítma mužů.

12 og af Asgads Børn, Johanan, Hakkatans Søn, og med ham hundrede og ti Mandspersoner;

Z synů Azgadových Jochanan syn Hakatanův, a s ním sto a deset mužů.

13 og af Adonikams Børn vare nogle senere, og deres Navne vare disse: Elifelet, Jeiel og Semaja, og med dem tresindstyve Mandspersoner;

Z synů Adonikamových poslednějších, jichž jména jsou tato: Elifelet, Jehiel, Semaiáš, a s ním šedesáte mužů.

14 og af Bigevajs Børn, Uthaj og Sabbud, og med dem halvfjerdsindstyve Mandspersoner.

Z synů Bigvai Utai a Zabbud, a s nimi sedmdesáte mužů.

15 Og jeg samlede dem ved Floden, som løber til Ahava, og der lejrede vi os tre Dage; og der jeg gav Agt paa Folket og paa Præsterne, da fandt jeg ingen af Levis Børn der.

Shromáždil jsem je pak u potoku, kterýž vpadá do Ahavy, a leželi jsme tu tři dni. Potom přehlédal jsem lid a kněží, a z synů Léví nenašel jsem tu žádného.

16 Da sendte jeg Elieser, Ariel, Semaja og Elnathan og Jarib og Elnathan og Nathan og Sakaria og Messullam, de Øverste, og Jojarib og Elnathan, som vare forstandige Mænd,

Protož poslal jsem Eliezera, Ariele, Semaiáše, Elnatana, Jariba, Elnatana, Nátana, Zachariáše a Mesullama, přednější, a Joiariba a Elnatana, muže učené,

17 og jeg sendte dem til Iddo, som var den Øverste i det Sted Kasfia; og jeg lagde Ordene i deres Mund, som de skulde tale med Iddo, Ahio og de livegne i det Sted Kasfia, for at bringe os Tjenere til vor Guds Hus.

A rozkázal jsem jim k Iddovi, knížeti v Chasifia místě, a naučil sem je, jak by měli mluviti k Iddovi, Achivovi a Netinejským v Chasifia místě, aby nám přivedli služebníky domu Boha našeho.

18 Og de bragte os, efterdi vor Guds gode Haand var over os, en forstandig Mand af Mahelis Børn, som nedstammede fra Levi, Israels Søn, nemlig Serebia og hans Sønner og hans Brødre, atten Mænd.

I přivedli nám s pomocí Boží muže rozumného z synů Moholi, syna Léví, syna Izraelova, a Serebiáše s syny jeho, a bratří jeho osmnácte,

19 Og Hasabia og tillige med ham Jesaja, af Meraris Børn, hans Brødre og deres Sønner, tyve Mænd.

A Chasabiáše, a s ním Izaiáše z synů Merari, bratří jeho a synů jejich dvadceti.

20 Og af de livegne, som David og Fyrsterne gav til Leviternes Tjeneste, to Hundrede og tyve livegne; alle disse vare nævnede ved Navn.

Z Netinejských pak, kteréž byl zřídil David a knížata k službě Levítům, dvě stě a dvadceti Netinejských. A ti všickni ze jména vyčteni byli.

21 Og jeg lod der udraabe en Faste ved den Flod Ahava for at ydmyge os for vor Guds Ansigt for at bede ham om en lykkelig Rejse for os og vore smaa Børn og alt vort Gods.

Tedy vyhlásil jsem tu půst u řeky Ahava, abychom se ponižovali před Bohem svým, a hledali od něho cesty přímé sobě a dítkám svým, i všemu jmění našemu.

22 Thi jeg skammede mig ved at begære Krigsmagt og Ryttere af Kongen til at hjælpe os imod Fjenden paa Vejen; thi saaledes havde vi sagt til Kongen: Vor Guds Haand er over alle dem, som søge ham, til det gode, og hans Styrke og hans Vrede er over alle dem, som forlade ham.

Nebo styděl jsem se žádati od krále vojska a jízdných, aby nás bránili před nepřátely na cestě; nebo jsme byli pravili králi, řkouce: Ruka Boha našeho jest nade všemi, kteříž ho hledají upřímě, ale moc a prchlivost jeho proti všechněm, kteříž ho opouštějí.

23 Saa fastede vi og bade til vor Gud derom, og han bønhørte os.

A když jsme se postili a hledali v tom Boha svého, tedy vyslyšel nás.

24 Og jeg udskilte tolv af Præsternes Øverster, nemlig Serebia, Hasabia og med dem ti af deres Brødre,

Oddělil jsem pak přednějších kněží dvanácte: Serebiáše, Chasabiáše, a s nimi z bratří jejich deset.

25 og jeg tilvejede dem Sølvet og Guldet og Karrene, som vare en Gave til vor Guds Hus, som Kongen og hans Raadsherrer og hans Fyrster og al Israel, som fandtes, havde givet.

I odvážil jsem jim stříbro a zlato, a to nádobí, obět domu Boha našeho, kterouž obětovali král i rady jeho, i knížata jeho a všecken lid Izraelský, což se ho našlo.

26 Og jeg tilvejede dem i deres Haand seks Hundrede og halvtredsindstyve Centner Sølv og Sølvkar til hundrede Centner, Guld til hundrede Centner

Odvážil jsem, pravím, do rukou jejich stříbra šest set centnéřů a padesát, a nádobí stříbrného sto centnéřů, a zlata sto centnéřů,

27 og tyve Guldbægere til tusinde Drakmer og to Kar af godt skinnende Kobber, kostelige som Guld.

A koflíků zlatých dvadceti, každý v tisíc drachem, a dvě nádoby z mosazi nejlepší, tak vzácné jako zlato.

28 Og jeg sagde til dem: I ere Herren hellige, og Karrene ere hellige, og Sølvet og Guldet er en frivillig Gave til Herren, eders Fædres Gud.

Potom jsem jim řekl: Vy jste posvěceni Hospodinu, i tyto nádoby posvěceny jsou, a to stříbro i zlato jest obět dobrovolná Hospodinu Bohu otců vašich.

29 Værer aarvaagne og bevarer det, indtil I veje det ud for Præsternes og Leviternes Øverster og Øversterne for Fædrenehusene iblandt Israel i Jerusalem, i Herrens Hus's Kamre.

Pilni toho buďte a ostříhejte, až to i odvážíte před kněžími přednějšími a Levíty, i předními z čeledí otcovských z Izraele v Jeruzalémě v pokojích domu Hospodinova.

30 Da toge Præsterne og Leviterne imod samme Sølv og Guld og Kar efter Vægt for at føre det til Jerusalem, til vor Guds Hus.

A tak přijali kněží a Levítové váhu stříbra, zlata a nádobí, aby donesli do Jeruzaléma, do domu Boha našeho.

31 Og vi rejste fra Ahavas Flod paa den tolvte Dag i den første Maaned for at drage til Jerusalem, og vor Guds Haand var over os og friede os for Fjendens Haand og dens, som lurede ved Vejen.

Zatím hnuli jsme se od řeky Ahava, dvanáctého dne měsíce prvního, abychom se brali do Jeruzaléma, a ruka Boha našeho byla s námi, a vytrhla nás z ruky nepřátel a úkladníků na cestě.

32 Og vi kom til Jerusalem, og vi bleve der tre Dage.

I přišli jsme do Jeruzaléma, a pobyli jsme tu tři dni.

33 Men paa den fjerde Dag blev Sølvet og Guldet og Karrene i vor Guds Hus tilvejet Meremoth, Præsten Urias Søn, og med ham var Eleasar, Pinehas's Søn, og med dem vare Leviterne Josabad, Jesuas Søn, og Noadja, Binnuis Søn,

Ètvrtého pak dne odváženo jest stříbro a zlato, a nádobí to v domě Boha našeho k ruce Meremota syna Uriáše kněze, s nímž byl Eleazar syn Fínesův, a pomocníci jejich Jozabad syn Jesua, a Noadiáš syn Binnui, Levítové,

34 efter Tal, efter Vægten paa det alt sammen; og hele Vægten blev samme Tid opskreven.

Vše v počtu a váze, a zapsána jest všecka ta váha toho času.

35 Og de Folk, som havde været bortførte, de, som vare komne fra Fangenskabet, ofrede Israels Gud Brændofre, tolv Okser for al Israel, seks og halvfemsindstyve Vædre, syv og halvfjerdsindstyve Lam, tolv Bukke til Syndofre, alt sammen til Brændoffer for Herren.

Vrátivše se pak z zajetí ti, kteříž byli přestěhováni, obětovali zápaly Bohu Izraelskému, volků dvanáct za všecken lid Izraelský, skopců devadesát a šest, beránků sedmdesát a sedm, kozlů za hřích dvanáct, vše v obět zápalnou Hospodinu.

36 Og de overgave Kongens Statholdere og Landshøvdingene paa denne Side Floden Kongens Love, og de hjalp højlig Folket og Guds Hus.

I dali výpovědi královy vládařům královským i vývodám za řekou. Kteříž pomocni byli lidu i domu Božímu.