Římanům 8
1 My, kdo jsme spojeni s Kristem, nemusíme se již obávat žádného odsouzení k smrti.
Therefore, there is now no condemnation for those who are in Christ Jesus, who walk not according to the flesh but according to the Spirit.
2 Vždyť způsob života, jak jej při nás uskutečňuje oživující Duch skrze naše spojení s Kristem, nás vymanil ze zákonitosti hříchu a ze smrti. Zákon nás sice mohl před zlem varovat, ale nemohl nás před ním uchránit.
For the law of the Spirit of life in Christ Jesus has set me free from the law of sin and death.
3 Proto Bůh poslal svého Syna Ježíše Krista, aby se stal člověkem a byl pokoušen k neposlušnosti. Takto odsoudil hřích tam, kde nejvíce působí, tedy v lidské přirozenosti.
For what the law was powerless to do since it was weak through the flesh, God has done. By sending his own Son in the likeness of sinful flesh and as an offering for sin, he condemned sin in the flesh,
4 Tak můžeme i my Ježíšovou zásluhou splnit požadavky zákona, když nepodléháme tomu, co chce tělo, ale jsme vedeni Duchem.
so that the requirement of the law might be fulfilled in us, who walk not according to the flesh but according to the Spirit.
5 Jestliže někdo žije podle své přirozenosti, je ovládán sobeckými touhami. Žije-li však v někom Boží Duch, je jím také usměrňován.
For those who live according to the flesh set their minds on the things of the flesh, but those who live according to the Spirit set their minds on the things of the Spirit.
6 Vlastní touhy vedou ke smrti. Duch Boží však dává život a pokoj. Ti první nemají Boha příliš v lásce, protože je jim nepříjemný a jeho zákony nepřijatelné. Takoví se Bohu ovšem nemohou líbit.
Now the mindset of the flesh is death, but the mindset of the Spirit is life and peace.
The mindset of the flesh is hostile to God, for it does not submit to the law of God; indeed, it is unable to do so.
That is why those who are in the flesh cannot please God.
9 Ale vy, jestliže Boží Duch ve vás působí, jste jím vedeni k docela jinému životu.
You, however, are not in the flesh but in the Spirit, if indeed the Spirit of God dwells in you. Now if anyone does not have the Spirit of Christ, he does not belong to Christ.
10 Patříte-li opravdu Kristu, nemůže to být jinak. Z vlivu zla se vaše tělo vyprostilo Kristovou zásluhou; jeho bezúhonnost vám teď zprostředkovává život, vyvěrající z jeho Ducha.
But if Christ is in you, the body is dead because of sin, but the spirit is alive because of righteousness.
11 A tento Duch, jenž vzkřísil z mrtvých Ježíše Krista, vzkřísí i vaše smrtelné tělo, pokud jej v sobě necháte sílit a vládnout.
And if the Spirit of him who raised Jesus from the dead dwells in you, he who raised Christ from the dead will also give life to your mortal bodies because of his Spirit who dwells in you.
12 Ano, bratři, teď už nejsme podřízeni tomu, k čemu nás dříve naše přirozenost samozřejmě vedla.
So then, brothers, we are under obligation, not to the flesh, to live according to the flesh,
13 Kdo totiž sám sobě ve všem vyhoví, ten sám sebe zničí. Kdo však s Boží pomocí vítězí nad svými slabostmi, ten získá nepomíjející život.
for if you live according to the flesh, you are going to die; but if by the Spirit you put to death the deeds of the body, you will live.
14 Kdo se dá vést Božím Duchem, smí se právem pokládat za Božího syna a dceru.
For all who are led by the Spirit of God are sons of God.
15 Bůh nám daroval postavení vlastních dětí, které se k němu smějí obracet jako k milujícímu Otci a jimž patří všechno, co patří jemu. Duch svatý nás o tom ujišťuje.
For you did not receive a spirit of slavery leading again to fear, but a spirit of adoption as sons, by which we cry out, “Abba! Father!”
The Spirit himself testifies with our spirit that we are children of God.
Now if we are children, we are also heirs, heirs of God and fellow heirs with Christ, if indeed we suffer with him so that we may also be glorified with him.
18 Stejnou slávu, jakou obdařil Krista, jednou přizná i nám, budeme-li ochotni podstoupit i stejné utrpení. Jsem plně přesvědčen, že všechno pozemské trápení neznamená nic proti slávě, která nás nakonec čeká.
I consider that the sufferings of this present time are not worth comparing to the glory that will be revealed to us.
19 Vždyť celá příroda dychtivě očekává, kdy se objeví Boží synové v plné slávě.
The creation waits with eager longing for the sons of God to be revealed.
20 Hříchem se porušilo všechno stvořené; přesto však zde zůstává naděje na vysvobození všeho tvorstva. Svým věrným dá Bůh svobodu a slávu a ostatnímu stvoření vrátí neporušenost.
For the creation was subjected to futility, not willingly, but because of him who subjected it, in hope
that the creation itself will also be set free from the slavery of corruption and brought into the freedom of the glory of the children of God.
22 Jen se podívejte, jak nyní celá příroda úpí a sténá jako v porodních bolestech!
For we know that all creation has been groaning together with labor pains until now.
23 A dokonce i my křesťané, kterým Bůh jako příslib nového života dal svého Ducha, toužebně vyhlížíme viditelný důkaz,
Not only that, but we ourselves, who have the firstfruits of the Spirit, groan inwardly as we eagerly await our adoption as sons, the redemption of our bodies.
24 že jsme byli přijati mezi Boží děti, které zachrání k věčnému životu; touto nadějí jsme naplněni. Těšíme se na to, co brzy uvidíme.
For in this hope we were saved. Now hope that is seen is not hope, for why would someone hope for what he already sees?
25 Čekáme trpělivě, neboť mít naději znamená čekat, i když ještě není nic vidět.
But if we hope for what we do not see, we eagerly wait for it with patient endurance.
26 My sami jsme slabí a často ani nenacházíme slova k modlitbě. Ale Duch Boží nám přichází na pomoc a úpěnlivě volá za nás slovy, která se vymykají našemu jazyku.
In the same way the Spirit also helps us in our weaknesses. For we do not know what we ought to pray for, but the Spirit himself intercedes for us with inexpressible groanings.
27 A Bůh, který vidí do nejhlubších záhybů lidského srdce, přímluvná volání Ducha přijímá a dobře mu rozumí.
And he who searches the hearts knows the mind of the Spirit, because the Spirit intercedes for the saints according to the will of God.
28 Víme, že vše nakonec slouží k prospěchu těch, kteří Boha milují. Ti jsou podle jeho vůle povoláni, aby získali podobu Božího Syna. Mají se stát jeho rodinou a Ježíš bude nejpřednější. Proč jsou k tomu povoláni?
And we know that all things work together for the good of those who love God and are called according to his purpose.
Because those whom he foreknew he also foreordained to be conformed to the image of his Son, so that he might be the firstborn among many brothers.
30 Protože je Bůh před věky důvěrně poznal a k tomu vyvolil. Tento cíl dosáhnou, protože je ospravedlní a oslaví.
And those whom he foreordained, he also called; and those whom he called, he also justified; and those whom he justified, he also glorified.
31 Co z toho plyne? Je-li Bůh s námi, kdo nás může ohrozit?
What then shall we say in response to these things? If God is for us, who can be against us?
32 Když neváhal vzdát se kvůli nám svého vlastního Syna, co by pro nás ještě neudělal?
He who did not spare his own Son but delivered him up for us all, how will he not also, along with him, graciously give us all things?
33 Kdo se odváží být naším žalobcem před Božím soudem, když soudcem je ten, kdo nás sám ospravedlnil?
Who will bring an accusation against those whom God has chosen? It is God who justifies.
34 Kdo nás odsoudí, když naším obhájcem je sám Ježíš Kristus?
Who is to condemn? Christ is the one who died, but more than that, he was raised and is at the right hand of God, interceding for us.
35 Kdo nás odloučí od jeho lásky? Snad těžkosti nebo strach, pronásledování či hlad, nebezpečí života nebo sama smrt? To vše se nám může přihodit.
Who can separate us from the love of Christ? Can tribulation, or distress, or persecution, or famine, or nakedness, or danger, or sword?
36 Vždyť už dávný žalmista napsal: „Každou chvíli vedou někoho z nás na smrt kvůli tobě, mají nás za ovce, určené na porážku.“
As it is written, “For yoʋr sake we face death all day long; we are regarded as sheep for slaughter.”
37 Ale s jeho pomocí máme vítězství zajištěno. Vždyť si nás zamiloval!
Yet in all these things we are more than conquerors through him who loved us.
38 A já jsem přesvědčen, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani vládci, nic z toho, co se děje nebo teprve má přijít, ani moci světské ani duchovní a vůbec nic z toho, co vyšlo z rukou Stvořitele, nemůže nás odloučit od Boží lásky. Vždyť jsme ji poznali v Ježíši Kristu, když za nás umíral.
For I am persuaded that neither death, nor life, nor angels, nor rulers, nor powers, nor things present, nor things to come,
nor height, nor depth, nor any other created thing, will be able to separate us from the love of God that is in Christ Jesus our Lord.
