Římanům 6
1 Co z toho plyne pro nás? Že máme setrvávat v hříchu, abychom mu dali příležitost udělit nám ještě větší milost?
What should we say then? Should we continue in sin, that grace may abound?
2 Ovšemže ne! Náš dřívější bezbožný život přece již zanikl, jak by mohl ještě pokračovat?
Absolutely not. We who died to sin, how could we live in it any longer?
3 Kdo se bytostně spojil s Kristem, má účast jak na jeho životě, tak hlavně na jeho smrti,
Or do you not know that all we who were baptized into Christ Jesus were baptized into his death?
4 jak vyznáváme ponořením do vody při křtu; vždyť je to výraz definitivního rozchodu s dřívějším životem. Současně však jako za Kristovou smrtí následovalo vzkříšení – je to počátek úplně nového života, nové existence.
We were buried therefore with him through baptism to death, that just like Christ was raised from the dead through the glory of the Father, so we also might walk in newness of life.
For if we have become united with him in the likeness of his death, we will also be part of his resurrection;
6 Víme přece, že naše dřívější „já“bylo ukřižováno s Kristem. Aby se vymanilo z nadvlády zla, muselo zemřít, protože jen mrtvý je mimo jeho dosah.
knowing this, that our old self was crucified with him, that the body of sin might be done away with, so that we would no longer be in bondage to sin.
For he who has died has been freed from sin.
8 Když jsme tedy své „já“nechali s Kristem zemřít, musí teď být na nás vidět, že žijeme docela jiný život.
But if we died with Christ, we believe that we will also live with him;
knowing that Christ, being raised from the dead, dies no more. Death no more has dominion over him.
10 Kristus zemřel proto, aby jednou provždy zničil zlo, jímž člověk dává smrti právo nad sebou. Když potom vstal z mrtvých, je už smrt proti němu bezmocná, na jeho život má nárok pouze Bůh.
For the death that he died, he died to sin one time; but the life that he lives, he lives to God.
11 I vy tedy – jestliže jste zemřeli hříchu a jste spojeni s Ježíšem Kristem – se zlem teď nemáte nic společného a váš život patří jedině Bohu.
In the same way, consider yourselves dead to sin, but alive to God in Christ Jesus.
12 Zlo už nesmí nabýt vrchu ve vašem jednání.
Therefore do not let sin reign in your mortal body, that you should obey it in its lusts.
13 Nestůjte znovu v jeho službách, ale dejte se plně k dispozici Bohu, aby vás mohl užívat jako své nástroje v šíření dobra.
Neither present your members to sin as instruments of unrighteousness, but present yourselves to God, as alive from the dead, and your members as instruments of righteousness to God.
14 Ne už zákon, nýbrž Boží slitování nás zavazuje k dokonalému životu!
For sin will not have dominion over you. For you are not under law, but under grace.
15 To ovšem neznamená, že bychom si nyní mohli dovolit cokoliv.
What then? Should we sin because we are not under law, but under grace? Absolutely not.
16 Komu se totiž dáváme do služeb, tomu jsme zavázáni poslušností. Povolíme-li zlu, stane se naším pánem a to vede ke smrti; anebo budeme poslouchat Boha – a pak budeme žít bezhříšně.
Do you not know that when you present yourselves to someone as obedient slaves, you are slaves of the one whom you obey, whether of sin, which leads to death, or of obedience, which leads to righteousness?
17 Bohu díky za to, že vy jste byli vysvobozeni z nevolnictví zla, když jste se přiklonili ke Kristovu učení a rozhodli se žít bezúhonně.
But thanks be to God, that, whereas you were slaves of sin, you became obedient from the heart to that form of teaching to which you were entrusted.
Being made free from sin, you became slaves of righteousness.
19 Přiblížím vám to ještě jinak: kdysi jste své tělo propůjčovali pochybným požitkům a nevázaným zábavám, takže jste žili nezřízeně. Teď se tedy celou svou osobností oddávejte novému bezúhonnému životu, který by nehyzdila žádná skvrna.
I speak in human terms because of the weakness of your flesh, for as you presented your members as slaves to uncleanness and to wickedness upon wickedness, even so now present your members as slaves to righteousness for sanctification.
20 Dokud jste se řídili svými choutkami, byly vám nějaké mravní požadavky docela lhostejné.
For when you were slaves of sin, you were free in regard to righteousness.
21 Teď se za to stydíte, a co jste z toho měli tenkrát? Stejně to vše končí smrtí.
What fruit then did you have at that time in the things of which you are now ashamed? For the end of those things is death.
22 Teď jste však vůči zlu svobodni a dali jste se do Božích služeb. A co z toho máte? Život bez poskvrny už v přítomnosti a život věčný před sebou. (aiōnios g166)
But now, being made free from sin, and having become slaves of God, you have your fruit of sanctification, and the result of everlasting life. (aiōnios g166)
