Římanům 3
1 Přece však má židovský národ zvláštní postavení a určité výsady. Jaké? Není jich málo!
τι ουν το περισσον του ιουδαιου η τις η ωφελεια της περιτομης
2 Předně jim byla svěřena Boží slova.
πολυ κατα παντα τροπον πρωτον μεν [γαρ] οτι επιστευθησαν τα λογια του θεου
3 A co když jim někteří neuvěřili – můžete namítnout. A já se ptám: Myslíte, že Bůh jen pro jejich nedůvěru nedostojí svému slovu?
τι γαρ ει ηπιστησαν τινες μη η απιστια αυτων την πιστιν του θεου καταργησει
4 Ale kdepak! Právě na tom ukáže, jak dovede být věrný i tehdy, když mu člověk nevěří. Tak to stojí i v Písmu: „Každý uzná, že čestně dodržíš to, co jsi slíbil, a jako vítěz vyjdeš z každého obvinění.“
μη γενοιτο γινεσθω δε ο θεος αληθης πας δε ανθρωπος ψευστης {VAR1: καθαπερ } {VAR2: καθως } γεγραπται οπως αν δικαιωθης εν τοις λογοις σου και νικησεις εν τω κρινεσθαι σε
5 Někdo však může namítnout: „Jestliže naše špatnost dává vyniknout Boží spravedlnosti, snad by nás Bůh neměl za ni trestat.“
ει δε η αδικια ημων θεου δικαιοσυνην συνιστησιν τι ερουμεν μη αδικος ο θεος ο επιφερων την οργην κατα ανθρωπον λεγω
6 Jaký smysl by potom měl Boží soud?
μη γενοιτο επει πως κρινει ο θεος τον κοσμον
7 To bychom mohli rovnou nabádat ke zlu, aby se dobro vedle něj tím víc zaskvělo.
ει δε η αληθεια του θεου εν τω εμω ψευσματι επερισσευσεν εις την δοξαν αυτου τι ετι καγω ως αμαρτωλος κρινομαι
8 Někteří lidé to opravdu dělají, ale my ne, i když nás z toho obviňují. Takoví hříšníci budou plným právem odsouzeni.
και μη καθως βλασφημουμεθα {VAR1: [και] } {VAR2: και } καθως φασιν τινες ημας λεγειν οτι ποιησωμεν τα κακα ινα ελθη τα αγαθα ων το κριμα ενδικον εστιν
9 Napsal jsem vám již, že židovský národ má určité přednosti. To však neznamená, že židé jsou před Bohem lepší než ostatní. O všech lidech je v Žalmech napsáno:
τι ουν προεχομεθα ου παντως προητιασαμεθα γαρ ιουδαιους τε και ελληνας παντας υφ αμαρτιαν ειναι
10 „Nikdo na světě není spravedlivý, ani jediný.
καθως γεγραπται οτι ουκ εστιν δικαιος ουδε εις
11 Nikdo není moudrý, nikdo Boha nehledá.
ουκ εστιν {VAR2: ο } συνιων ουκ εστιν {VAR2: ο } εκζητων τον θεον
12 Všichni úplně zabloudili, jejich život ztratil smysl. Opuštěná je cesta dobra, nikdo po ní nekráčí.
παντες εξεκλιναν αμα ηχρεωθησαν ουκ εστιν {VAR2: ο } ποιων χρηστοτητα {VAR1: ουκ εστιν } {VAR2: [ουκ εστιν] } εως ενος
13 Jejich hrdlo – otevřený hrob; jazyk – nástroj lsti a podvodu; rty – schránky jedu, uštknou tě jako had.
ταφος ανεωγμενος ο λαρυγξ αυτων ταις γλωσσαις αυτων εδολιουσαν ιος ασπιδων υπο τα χειλη αυτων
ων το στομα αρας και πικριας γεμει
15 K prolití krve je nemusíš pobízet,
οξεις οι ποδες αυτων εκχεαι αιμα
16 zkáza a bída jsou jejich průvodci,
συντριμμα και ταλαιπωρια εν ταις οδοις αυτων
17 cestu k pokoji však neznají,
και οδον ειρηνης ουκ εγνωσαν
18 ani úctu před Bohem.“
ουκ εστιν φοβος θεου απεναντι των οφθαλμων αυτων
19 Víme však, že ustanovení zákona jsou závazná pro všechny, kterým byla určena. Každý tu musí uznat, že před Bohem je vinen,
οιδαμεν δε οτι οσα ο νομος λεγει τοις εν τω νομω λαλει ινα παν στομα φραγη και υποδικος γενηται πας ο κοσμος τω θεω
20 neboť sebeupřímnější snahou dodržovat zákon si nikdo před Bohem nedobude postavení bezúhonného; zákon naši vinu pouze blíže určuje a usvědčuje nás z ní.
διοτι εξ εργων νομου ου δικαιωθησεται πασα σαρξ ενωπιον αυτου δια γαρ νομου επιγνωσις αμαρτιας
21 Dnes však už známe jinou cestu k věčnému životu než spoléhání se na vlastní dodržování Božích zákonů. Už Mojžíš a proroci o ní mluvili,
νυνι δε χωρις νομου δικαιοσυνη θεου πεφανερωται μαρτυρουμενη υπο του νομου και των προφητων
22 ale teprve Kristem ji Bůh otevřel. On sám, jak odpovídá jeho povaze, rozhodl se dát novou příležitost lidem, kteří svými vinami ztratili podíl na Boží slávě: odevzdat život do všech důsledků Kristu.
δικαιοσυνη δε θεου δια πιστεως {VAR1: [ιησου] } {VAR2: ιησου } χριστου εις παντας τους πιστευοντας ου γαρ εστιν διαστολη
παντες γαρ ημαρτον και υστερουνται της δοξης του θεου
24 Jaká to milost, že nic jiného není člověku zapotřebí. Kristus – toť svrchovaný důkaz Boží shovívavosti k nám.
δικαιουμενοι δωρεαν τη αυτου χαριτι δια της απολυτρωσεως της εν χριστω ιησου
25 Jeho krev prolitá na popravišti je pečetí smíření Boha se světem. Až dosud Bůh trest za naše viny pouze s nekonečnou trpělivostí odkládal; nyní je však vložil na Ježíše Krista, který pro ně zemřel. A tak jsou nám definitivně odpuštěny; odpuštěny všem, kdo tuto Boží nabídku smíření přijali. Tak Bůh z hříšných dělá opět bezúhonné, aniž sám cokoliv slevuje ze své spravedlnosti.
ον προεθετο ο θεος ιλαστηριον δια {VAR2: [της] } πιστεως εν τω αυτου αιματι εις ενδειξιν της δικαιοσυνης αυτου δια την παρεσιν των προγεγονοτων αμαρτηματων
εν τη ανοχη του θεου προς την ενδειξιν της δικαιοσυνης αυτου εν τω νυν καιρω εις το ειναι αυτον δικαιον και δικαιουντα τον εκ πιστεως ιησου
27 Čím se tedy můžeme před Bohem chlubit? Ničím! Skutky? Ty nás nespasí. Jedině víra nás může zachránit.
που ουν η καυχησις εξεκλεισθη δια ποιου νομου των εργων ουχι αλλα δια νομου πιστεως
28 Jsem přesvědčen, že nikoliv úzkostlivé dodržování všech přikázání a předpisů, ale pouze víra nás uschopní obstát před Bohem.
λογιζομεθα γαρ δικαιουσθαι πιστει ανθρωπον χωρις εργων νομου
29 Což je tu Bůh jen pro členy církve? Není snad Bohem všech lidí? To se rozumí, že je!
η ιουδαιων ο θεος μονον ουχι και εθνων ναι και εθνων
30 Bůh je pouze jeden a bez rozdílu přijímá všechny, kdo se obrátí ke Kristu.
ειπερ εις ο θεος ος δικαιωσει περιτομην εκ πιστεως και ακροβυστιαν δια της πιστεως
31 Neprohlašujeme snad zákon za bezcenný tím, že stavíme víru tak vysoko? Rozhodně ne! Naopak, platnost zákona se tím jen potvrzuje.
νομον ουν καταργουμεν δια της πιστεως μη γενοιτο αλλα νομον ιστανομεν
