Římanům 2
1 „Dobře jim tak, “říkáš si, „mají, co si zasloužili.“Ale pozor! Myslíš, že sám jsi na tom lépe? Chceš snad tvrdit, že ses nikdy ničeho špatného nedopustil?
Ganja gwangu, hashi gwenga gwankuwatoza wamonga? Gwenga nakamu hapeni gujiteteyi, ata handa gwenga gwagaa, toziya paguwatoza wamonga, shakapanu gwenga gutenda vitwatira viraa vilii vyawatenda womberi, su gulitoza gumweni.
Tuvimana kuwera utoza wa Mlungu kwa wantu yawatenda vitwatira gambira avi, ndo ugoloka panakaka.
3 Druhé soudíš a doufáš, že sám soudu ujdeš, přestože děláš totéž?
Kumbiti gwenga ganja gwangu yaguwatoza wantu yawatenda vitwatira gambira yaguvitenda gwenga, hashi, gwenga gulihola kuwera hapeni gupati utoza wa Mlungu?
4 Nepohrdáš tak i ty Boží laskavostí, trpělivostí a shovívavostí? Uvědom si, že právě Boží laskavost vede člověka k tomu, aby se zastyděl a začal nový život!
Ama guzarawu lusungu lwakuwi lukulu, ustaimilivu wakuwi na uhepera wakuwi? Nakaka guvimana kuwera Mlungu ndo muheri, toziya yomberi kankujera kukulongoziya guleki vidoda vyagutenda.
5 Kdo však setrvává v tvrdošíjném odporu proti Bohu, na toho dopadne Boží hněv v den soudu.
Kumbiti gwenga gwana ukamala na ukayidi wa moyu, su gwankulinyawira azabu gumweni kwa lishaka lilii lya maya ga Mlungu na utoza wa uheri wakuwi haugubutulwi.
6 V ten den Bůh spravedlivě odplatí každému po zásluze:
Lishaka ali Mlungu hakamlipi kila muntu kugenderana na matendu gakuwi.
Wantu walii yawatenda gaherepa na kusakula ukwisa na ligoya lya Mlungu na kotu kuhowa, Mlungu hakawapanani ukomu wa mashaka goseri. (aiōnios g166)
8 ty však, kteří prosazují sami sebe, odporují pravdě a dopouštějí se bezpráví, stihne spravedlivý trest.
Kumbiti wantu wamonga yawawera wabinafsi, yawalema vitwatira viheri na kutenda vitwatira vidoda, Mlungu hakawamiminiri maya gakuwi.
9 Zlo se jako bumerang vrátí na každého, kdo je páchá, ať je to nevěrec nebo pobožnůstkář – na toho tím spíš!
Hakuweri na ntabika pamuhera na utama kwa wantu woseri yawatenda vidoda. Haviwapati Wayawudi huti na shakapanu kwa wantu yawawera ndiri Wayawudi viraa.
10 Věčná sláva, čest a pokoj budou však odměnou všech, kdo konají dobro: věřících především, ale stejně tak i nekřesťanů.
Kumbiti Mlungu hakawapanani ukwisa na ligoya na ponga kwa wantu woseri yawatenda maheri, kwa Wayawudi kwanja na viraa kwa wantu yawawera ndiri Wayawudi.
11 U Boha neplatí žádná protekce.
Toziya Mlungu hakamtozi kila muntu teratera pota na kubagula.
12 Každý, kdo hřeší proti Božím přikázáním, musí zahynout, ať už je zná či nikoliv.
Wantu yawawera Wayawudi ndiri, walii yawahera Malagaliru ga Musa, womberi watenda vidoda na hawagamili pota na Lilagaliru. Wayawudi wawera na Lilagaliru, womberi watenda vidoda, su hawatozwi kwa Lilagaliru.
13 Aby byl člověk uznán za bezúhonného, k tomu nestačí zákon pouze znát; je nutno také jej plnit.
Toziya ndiri yawapikanira Malagaliru kuwera ndo wamfiriziya Mlungu, kumbiti woseri yawagajimira Malagaliru ndo wamfiriziya Mlungu.
14 Jestliže nevěrci, přestože Boží zákon neznají, jednají podle svého svědomí tak, že je to v souladu s Božími příkazy,
Wantu yawawera Wayawudi ndiri wahera Malagaliru ga Musa, kumbiti womberi pawatenda vilii vyavilagalirwa Mumalagaliru ga Musa, su womberi wawera malagaliru gawu weni, ata womberi pawahera Malagaliru ga Musa.
15 dokazují tím, že Boží zákon skrytě existuje v jejich svědomí. Ono je jejich zákonem, který je buď obviňuje nebo obhajuje,
Mgenderanu gwawu gulanguziya kuwera Malagaliru galembwa mumyoyu mwawu. Myoyu yawu viraa ilanguziya kuwera shitwatila ashi ndo shanakaka, toziya maholu gawu mala zivuwa gawatoza na mala zimonga gawalolera.
16 a to se ukáže i v den soudu, kdy Bůh odhalí hlubiny lidského nitra.
Su kulawirana na Shisoweru Shiwagira shanushibwera, ndo ntambu hayiweri mulishaka Mlungu pakatoza vitwatira vya ubada vya wantu kupitira Yesu Kristu.
17 Ty jsi věřící, spoléháš na příslušnost k církvi, oháníš se Bohem,
Ntambu gaa kuusu gwenga? Gumweni gulishema Myawudi, gulitumbira Lilagaliru lya Musa na gulitumbira kuwera gwa Mlungu,
18 znalostí jeho vůle, poučen Biblí umíš věci správně hodnotit.
gushimana shakafira Mlungu gutendi na gulifunditi Mulilagaliru kusyagula shitwatira shiheri.
19 Domníváš se, že ostatní jsou slepí, nevzdělaní a nevychovaní a ty že jsi jejich vůdce, učitel a vychovatel, poněvadž z Bible čerpáš pravé vědění a poznání.
Gwenga gwana unakaka kuwera gwa mlonguziya gwa lwisi na guwera ulangala kwa wantu woseri yawawera muluwindu,
guwera mfunda gwa wazyigizyigi na yawahera mahala. Gwana unakaka kuwera Mulilagaliru lya Musa gwana mfanu gwa mahala gakamilika.
21 Jak je tedy možné, když druhé poučuješ, že si sám poučení nebereš? Kážeš, že krást je hřích, ale to ti nebrání, aby sis přivlastňoval cizí majetek?
Su gwenga guwafunda wamonga, iwera hashi gulifunda ndiri gumweni? Guwabwelera wamonga nawiwa, kumbiti gumweni gwiwa.
22 Druhým cizoložství zakazuješ, sobě ne? Modláře zatracuješ, jejich peníze jsou ti však dobré?
Gulonga, “Namtenda uhumba,” kumbiti gumweni gwankutenda uhumba. Guvikalalira vinyagu, kumbiti gwenga gulitulira ulunda kwa kwiwa mnumba zya vinyagu.
23 Na všechno máš pohotově biblický citát, ale Boha urážíš tím, že ho neposloucháš.
Gwenga gulitumbira gwana Lilagaliru lya Mlungu, kumbiti gumzarawu Mlungu kwa kugalema Malagaliru gakuwi.
24 Jaký div, že se nevěrci Bohu posmívají, když u věřících vidí takové jednání!
Malembu Mananagala galembwa, “Toziya ya mwenga Wayawudi, wantu yawawera Wayawudi ndiri waligilanga litawu lya Mlungu.”
25 Na svém vyznání si může zakládat jen ten, kdo podle něj žije.
Handa pamulijimila Lilagaliru lya Musa, kwingiziwa jandu kwamwenga hakuweri na mana, kumbiti pamjimila ndiri Lilagaliru lya Musa mbaka memleki kwingira jandu.
26 Jestliže se věřící člověk ve svém jednání rozchází s učením Bible, není víc než pohan a nevěrec.
Handa muntu yakawera ndiri Myawudi, ndomweni kashemitwi kayingiziwitwi ndiri jandu, pakalijimira lyalifiruwa Mulilagaliru lya Musa, Mlungu hakamuholi kuwera kayingiziwa jandu.
27 Spíše má právo počítat se mezi lidi ten, kdo Boha sice nezná, ale žije v souladu s Božími požadavky. Takový člověk, který zásady tvé víry nepoznal – ač třeba jiného náboženství nebo ateista, pokud žije podle biblických zásad, plným právem zahanbí tebe se vším tvým náboženstvím, jehož zákony přestupuješ.
Wantu yawawera Wayawudi ndiri, hawakutozi gwenga Myawudi toziya gulilema Lilagaliru lya Musa, ata paguwera na malembu ga Lilagaliru lya Musa na gwingiziwa jandu, kumbiti womberi walijimira Lilagaliru lya Musa, ata pawawayingiziwitwi ndiri jandu.
28 Pravým židem rozhodně není ten, kdo tak navenek vypadá nebo se může vykázat židovským původem. To snad udělá dojem na lidi.
Huti ndiri kila muntu yakawoneka kwa masu kuwera Muyawudi ndo Muyawudi gwanakaka, ama muntu hapeni kaweri Muyawudi gwanakaka toziya kingiziwa jandu.
29 Před Bohem však je rozhodující čistota srdce.
Myawudi gwanakaka ndo ulii yakaweriti Myawudi mngati, ndomweni yakayingiziwa jandu mumoyu na ali ndo lihengu lya Rohu gwa Mlungu, ndo shitwatila ndiri sha malembu ga Lilagaliru. Muntu gwa ntambu ayi kapananitwi uzyumi, kulawa ndiri kwa wantu kumbiti kulawa kwa Mlungu.
