Římanům 11
1 Ptám se tedy: Zavrhl snad Bůh svůj národ? Rozhodně ne! Vždyť já jsem také židovské národnosti, potomek Abrahamův z větve Benjamínovy.
Su nkosiya, hashi, Mlungu kawalema wantu wakuwi? Ndala! Namweni neni Namwisraeli, mwiwuka gwa Aburahamu, yandawa muwukowu wa Benjamini.
2 Bůh nezavrhl svůj lid, který si předtím vybral. V Bibli se dočteme, že už Elijáš si Bohu na svůj národ stěžoval:
Mlungu kawalemiti ndiri wantu wakuwi, yakawasyaguliti kwanjira kwanja. Muvimana Mumalembu Mananagala ntambu galonga Eliya pakamlalamikiyiti Mlungu kuusu Israeli.
3 „Pane, tvé proroky povraždili, tvé oltáře rozbořili. Už jen já jsem zůstal při tobě a také mně o život ukládají.“
“Mtuwa, womberi wawalaga wambuyi waku na kubomolanga shitalawanda shaku sha kutambikira, neni gweka yangu hera nsigala na womberi wankunsakula kundaga.”
4 A co mu na to odpovídá Bůh? „Sedm tisíc věrných – kromě tebe – se bohům cizím ještě neklaní!“
Hashi, Mlungu kamwankuliti shishi? Yomberi kawankuliti, “Nulitulira namweni wantu elufu saba hawenimsuntamalira mlungu Baali.”
5 Stejně tak dnes je tu takový zbytek věrných. Bůh je ovšem nevyvolil pro jejich zásluhy, nýbrž ze své milosti.
Ndo ntambu yayiwera shipindi ashi vinu, kwana wantu wavuwa yagasigaliti, Mlungu kawasyaguliti toziya ya manemu gakuwi.
6 Tak tedy: o co se tolik snažili Izraelci, toho – kromě těch vyvolených – nedosáhli.
Usyagula wakuwi ulawirana na manemu gakuwi, kumbiti matendu gawu ndiri. Handa usyagula wa Mlungu menulitumbiri matendu ga wantu, manemu gakuwi megaweri manemu ndiri.
Hashi vinu? Wantu wa Israeli wapatiti ndiri shilii shashiweriti wankushisakula, kumbiti woseri yawasyagulitwi washipatiti. Myoyu ya wamonga iweriti ikamala.
8 Bůh je ranil slepotou, takže mají oči – a přesto nevidí, mají uši – a přesto neslyší, slepí a hluší jsou až dodnes.
Malembu Mananagala ntambu yagalembwa, “Mlungu kayitenda myoyu yawu kuwera ikamala, Mpaka leru womberi masu gawu gaweza ndiri kuwona na makutu gawu gaweza ndiri kupikinira.”
9 A David říká v jednom svém žalmu: „Jejich blahobyt ať je jim osidlem a kamenem úrazu.
Na Dawudi katakuliti, “Misambu yawu ziweri vyambiru vya kuwagomiziya, waguwi na womberi watozwi!
10 Zatmi jim zrak, ať nevidí a pod břemenem stále se hrbí.“
Masu gawu gaweri na luwindu, hapeni wawezi kuwona, na migongu yawu imindiki kwa kutabika mashaka goseri!”
11 Ptám se tedy: Je snad smyslem jejich klopýtnutí, aby padli nadobro? V žádném případě!
Su nkosiya, hashi, Wayawudi walikwala mpaka wagamira nakamu? Ndala! Kulawirana na likosa lyawu, ulopoziya uwawizira wantu yawawera Wayawudi ndiri, kuwatenda Wayawudi wawawoneri weya womberi.
12 Jejich pád však umožnil záchranu pohanů, a to má probudit u židů zdravou žárlivost. Oč větším požehnáním pro svět bude návrat Izraele k Bohu, když jeho úpadek znamenal už takové dobrodiní!
Vidoda vya Wayawudi vitenda matekeleru gavuwa pasipanu na uhushu wa shirohu kwawu ujega matekeleru gavuwa kwa wantu yawawera Wayawudi ndiri. Shakapanu ukamilika wa Wayawudi haujegi matekeleru gavuwa nentu.
13 Proto vám, bývalým pohanům, sloužím tak horlivě,
Su vinu nankutakula kwa mwenga wantu yawawera ndiri Wayawudi. Shipindi shoseri neni wera ntumintumi kwa wantu yawawera ndiri Wayawudi, nulitumbira lihengu lyaneni,
14 abych vyvolal žárlivost u svých soukmenovců a alespoň některé tak zachránil.
mpati kuwatenda wanalushi wayagu wawawoneri weya na mpati kuwalopoziya wamu wawu.
15 To, že se ocitli v nepřátelském táboře, přineslo světu smíření s Bohem. A což teprve, až je Bůh znovu přijme! To bude přímo vzkříšení z mrtvých!
Womberi pawamlemiti Mlungu, wantu woseri wamonga yawaweriti wangondu wa Mlungu, womberi waweriti waganja wakuwi. Hashi, hayiweri ntambu hashi shipindi womberi pawajimilwa? Su wantu yawahowiti hawazyuki!
16 Co vyrostlo ze svatých kořenů, je rovněž svaté.
Handa shipandi sha kwanja sha libumunda shatumpananiti Mlungu, shakapanu libumunda lyoseri liwera lya Mlungu. Handa mishigira ya mtera payiwera miherepa, mitambi yakuwi iwera miherepa viraa.
17 Jestli byly některé větve ze svatého stromu ulomeny a vy, jako plané větve, naroubováni na jejich místo,
Mitambi yamu ya mizeyituni mushiwunga idumulitwi, lutambi lwa mizeyituni lya kuntundu liyalitwi pahala pawaliwusiyiti lutambi. Mwenga wantu yawawera ndiri wayawudi mulifana na lutambi lwa mizeyituni lya kuntundu na vinu mtenda pamuhera mumakaliru gagangamala ga shirohu ga Wayawudi.
18 nevypínejte se nad větve původní. Nezapomeňte, že kořen nese vás a ne naopak!
Su namuwazarawu walii yawadumulitwi gambira mitambi. Hashi, gwenga guweri na mtiti? Gwenga gwa lutambi, guitanga ndiri mishigira, kumbiti mishigira ikutanga gwenga.
19 Říkáš: „Byly přece ulámány, abych já mohl zaujmout jejich místo.“
Kumbiti hagutakuli, “Yina, kumbiti mitambi idumulwa kuusu neni kutenderwa shumbakati.”
20 Máš pravdu, byly ulámány kvůli své nevěře a ty rosteš na jejich místě díky své víře. To však měj za důvod spíš k pokoře než k domýšlivosti.
Ndo nakaka. Womberi wadumulitwi toziya wajimiriti ndiri, shipindi pagusigara pahala palii toziya gwenga gujimiri. Naguwera mtiti, kumbiti gumtili Mlungu.
21 Když Bůh neušetřil větve původní, tím spíš by neušetřil tebe.
Payiwera Mlungu kawonera ndiri lusungu Wayawudi weni ndo gambira ntambi zya kwanjira, hashi gulihola hakakwoneri lusungu gwenga?
22 Máš v tom vidět důkaz jeho přísnosti, ale zároveň i dobroty: přísnosti k odpadlým a dobroty k tobě – pokud ovšem zůstaneš věrný. Jinak odřízne i tebe.
Guliholi, su Mlungu ntambu yakawera muheri na mkalipa, yomberi kakalipa kwa walii yawaguwiti na muheri kwa gwenga payiwera pagwendereya mumuheri yakuwi. Handa pagwendereya ndiri, viraa gwenga hagudumulwi.
23 A stejně i židé, vrátí-li se k Bohu, budou naroubováni zase zpět. Bude to tím snadnější, že Bůh je vlastně jen vrátí na jejich původní místo. Nemělo by vám zůstat tajemstvím, bratři, jaké úmysly má Bůh s Izraelem,
Na wayawudi ntambu iraayi, pawaleka ukondola wawu wa moyu, hawayoshikerwi kayi, toziya Mlungu kana uwezu wa kuwayoshikera kayi.
Mwenga wantu yamuwera Wayawudi ndiri, mulifana gambira lutambi lwa mizeyituni ntundu lyalidumulitwi, kumbiti myoshikerwi mumizyeyituni mushiwunga, pahala peni ndo paasili penu ndiri. Wayawudi kwa ntambu ndo gambira mizeyituni ya shiwunga, hashiweri shitwatira laisi nentu kwawu, Mlungu kuwayoshikera kayi mumtera gwawu.
25 a nechci vás ponechat jen vašim představám. Část židů zůstane od Boha odvrácena tak dlouho, dokud počet povolaných z ostatních národů nebude dovršen. Když se to stane,
Waganja wangu, nfira muvimani unakaka yawulififiti namwiza kuliwona muwera na mahala nentu. Umsindu wa Wayawudi uweriti wa katepu hera, mpaka wantu wa Isi zimonga pawafira kuwera wamwizira Mlungu.
26 otevře se cesta všemu Izraeli a nalezne spasení, jak píše Izajáš: „Z Jeruzaléma přijde vysvoboditel a všechnu bezbožnost z národa vymýtí.
Na hangu ndo ntambu Israeli hayilopoziwi. Ntambu Malembu Mananagala galembwa, Mlopoziya hakizi kulawa Sayuni na hakauwusiyi ukondola wa shiyiwuku sha Yakobu.
27 Já, Bůh, s nimi učiním smlouvu, že všechny jejich viny zahladím.“
Hantendi lipatanu lyaneni na womberi panuviwusiya vidoda vyawu.
28 Jak se tedy máte na židy dívat? Nepřijali Pána Ježíše Krista, a proto je můžete pokládat za Boží odpůrce; přitom však nezapomínejte, že vás jejich vzdor přivedl k Božímu milosrdenství. Bůh je však stále miluje, protože jsou dětmi svých předků, které on vyvolil.
Toziya washilema Shisoweru Shiwagira, Wayawudi wawera wangondu wa mwenga wantu yamuwera Wayawudi ndiri. Toziya ya usyagula wa Mlungu, womberi ndo waganja wakuwi toziya ya wambuyi wawu.
29 Když Bůh něco daruje, nebere to zpět; když někoho povolá, sám to neruší.
Mlungu kagalambula ndiri maholu gakuwi kwa walii yawasyagulitwi na kutekelerwa.
30 Vy jste kdysi Boha odmítali, ale teď se vám dostalo Božího milosrdenství, když ho židé odmítli.
Pamakashu mwenga mumlemiti Mlungu, kumbiti vinu muwanka lusungu lya Mlungu, toziya Wayawudi walemiti kumjimira Mlungu.
31 V podobné situaci jsou teď oni. Staví se odmítavě k milosti, která byla udělena vám právě proto, aby ji nakonec mohli dostat i oni.
Ntambu iraa ayi kulawirana na lusungu lwampatiti mwenga, Wayawudi vinu wamlema Mlungu, su womberi viraa wawanki lusungu lwa Mlungu.
32 Tak se všichni nerozdílně stali svou neposlušností stejně závislými na Boží milosti, jak Bůh chtěl. (eleēsē g1653)
Mlungu kawatatira wantu woseri muukondora wawu su kapati kuwawonera lusungu wantu woseri. (eleēsē g1653)
33 Jak nesmírné je Boží bohatství, jak hluboká jeho moudrost a poznání. Jak nevyzpytatelná jeho rozhodnutí a nepředvídatelné jeho jednání!
Ulunda na luhala na mahala ga Mlungu ndo makulu nentu! Hashi, gaa yakaweza kugatakulira matakulika gakuwi? Hashi, gaa yakaweza kuyimana njira yakuwi?
34 Kdo může pochopit Boží myšlení, kdo byl kdy jeho poradcem?
Malembu Mananagala ntambu galembwa, “Hashi, gaa yakagamana maholu ga Mtuwa? Hashi, gaa yakaweza kuwera mshauli gwakuwi?
35 Kdo mu kdy dal něco ze svého, aby mu to on musel vrátit?
Hashi, gaa yakamupananiti Mlungu shintu shoseri, su kamlipi kayi shintu ashi?”
