Římanům 10
1 Bratři, denně prosím Boha za Izraelce, aby si uvědomili svůj omyl.
αδελφοι η μεν ευδοκια της εμης καρδιας και η δεησις προς τον θεον υπερ αυτων εις σωτηριαν
2 Musí se jim přiznat, že o Boží přízeň horlivě usilují, ale mají klapky na očích.
μαρτυρω γαρ αυτοις οτι ζηλον θεου εχουσιν αλλ ου κατ επιγνωσιν
3 Nepochopili ospravedlnění v tom způsobu, jak je nabízí Bůh, a proto je odmítají a chtějí si je vydobýt sami.
αγνοουντες γαρ την του θεου δικαιοσυνην και την ιδιαν {VAR2: [δικαιοσυνην] } ζητουντες στησαι τη δικαιοσυνη του θεου ουχ υπεταγησαν
4 Zákon je měl přece přivést ke Kristu, který je vrcholem a dává bezúhonnost tomu, kdo věří.
τελος γαρ νομου χριστος εις δικαιοσυνην παντι τω πιστευοντι
5 Mojžíš řekl, že člověk získá život plněním zákona; říkejme tomu ospravedlnění cestou zákona.
μωυσης γαρ γραφει {VAR1: οτι } την δικαιοσυνην την εκ {VAR1: νομου ο ποιησας } {VAR2: [του 3588] νομου οτι ο ποιησας αυτα } ανθρωπος ζησεται εν {VAR1: αυτη } {VAR2: αυτοις }
6 Ospravedlnění cestou víry je však něco jiného. Klíč k životu není třeba hledat v nadpozemských výšinách,
η δε εκ πιστεως δικαιοσυνη ουτως λεγει μη ειπης εν τη καρδια σου τις αναβησεται εις τον ουρανον τουτ εστιν χριστον καταγαγειν
η τις καταβησεται εις την αβυσσον τουτ εστιν χριστον εκ νεκρων αναγαγειν (Abyssos g12)
8 Každý člověk má ten klíč na dosah, má ho ve svém srdci: je to víra, kterou hlásáme.
αλλα τι λεγει εγγυς σου το ρημα εστιν εν τω στοματι σου και εν τη καρδια σου τουτ εστιν το ρημα της πιστεως ο κηρυσσομεν
9 Jestliže tedy Krista vyznáváš jako Pána a opravdu věříš, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, jsi zachráněn.
οτι εαν ομολογησης {VAR1: το ρημα } εν τω στοματι σου {VAR1: οτι κυριος ιησους } {VAR2: κυριον ιησουν } και πιστευσης εν τη καρδια σου οτι ο θεος αυτον ηγειρεν εκ νεκρων σωθηση
10 Kdo věří, ten je před Bohem spravedlivý a jako takový, hlásí-li se k tomu veřejně, je u něho v milosti.
καρδια γαρ πιστευεται εις δικαιοσυνην στοματι δε ομολογειται εις σωτηριαν
11 Bible přece říká: Kdo mu uvěří, nebude zklamán.
λεγει γαρ η γραφη πας ο πιστευων επ αυτω ου καταισχυνθησεται
12 A v tom není rozdíl mezi židem a jinověrcem. Všichni mají jednoho a téhož Pána a ten je stejně štědrý ke všem, kdo se k němu obracejí.
ου γαρ εστιν διαστολη ιουδαιου τε και ελληνος ο γαρ αυτος κυριος παντων πλουτων εις παντας τους επικαλουμενους αυτον
13 Je přece psáno, že každý, kdo ho bude vzývat, bude zachráněn. Každý!
πας γαρ ος αν επικαλεσηται το ονομα κυριου σωθησεται
14 Vzývat ho může ovšem jen ten, kdo v něj uvěřil: uvěřil jen ten, kdo o něm slyšel; slyší jen tehdy, když bude někdo mluvit;
πως ουν επικαλεσωνται εις ον ουκ επιστευσαν πως δε πιστευσωσιν ου ουκ ηκουσαν πως δε ακουσωσιν χωρις κηρυσσοντος
15 a mluvit o něm – k tomu právě Bůh posílá nás. Vždyť víte, co je psáno v Písmu: „Vždy vítán je, kdo dobrou zprávu nese!“
πως δε κηρυξωσιν εαν μη αποσταλωσιν {VAR1: καθαπερ } {VAR2: καθως } γεγραπται ως ωραιοι οι ποδες των ευαγγελιζομενων {VAR2: [τα] } αγαθα
16 Skutečnost je ovšem taková, že ne všichni tu zprávu uvítali. Vždyť už Izajáš si stěžuje: „Pane, kdo uvěřil tomu, co jsme hlásali?“
αλλ ου παντες υπηκουσαν τω ευαγγελιω ησαιας γαρ λεγει κυριε τις επιστευσεν τη ακοη ημων
17 Věříme-li my, je to proto, že jsme Kristovo poselství přijali.
αρα η πιστις εξ ακοης η δε ακοη δια ρηματος χριστου
18 Pokládám však otázku: Což snad Izraelci neslyšeli stejné poselství? Jistě slyšeli.
αλλα λεγω μη ουκ ηκουσαν μενουνγε εις πασαν την γην εξηλθεν ο φθογγος αυτων και εις τα περατα της οικουμενης τα ρηματα αυτων
19 Nepochopili je snad? ptám se dál. Už Mojžíš říkal: „Budete jednou žárlit na ty, kterými pohrdáte, a hněvat se na ně, národe nechápavý!“
αλλα λεγω μη ισραηλ ουκ εγνω πρωτος μωυσης λεγει εγω παραζηλωσω υμας επ ουκ εθνει επ εθνει ασυνετω παροργιω υμας
20 A Izajášovými ústy říká Bůh: „Dal jsem se nalézt těm, kdo mne nehledali, a poznat jsem se dal těm, kdo se o mne nestarali.“
ησαιας δε αποτολμα και λεγει ευρεθην {VAR2: [εν] } τοις εμε μη ζητουσιν εμφανης εγενομην τοις εμε μη επερωτωσιν
21 O Izraelcích však mluví jako o lidu neposlušném a vzpurném.
προς δε τον ισραηλ λεγει ολην την ημεραν εξεπετασα τας χειρας μου προς λαον απειθουντα και αντιλεγοντα
