Zjevení Janovo 9
1 Tu se ozvala polnice pátého anděla. Z nebe spadla na zem jiná hvězda. Dostala klíč od propasti, (Abyssos g12)
A ka whakatangi te rima o nga anahera, a ka kite ahau i tetahi whetu no te rangi kua taka iho ki te whenua: a ka hoatu ki a ia te ki o te poka torere. (Abyssos g12)
2 otevřela její jícen a z propasti se vyvalil dým jako z velké pece, zakryl slunce a za-mořil vzduch. (Abyssos g12)
A uakina ana e ia te poka torere; a ka puta ake he paoa i te poka, ano he paoa no tetahi kapura nui; a pouri iho te ra me te rangi i te paoa o te poka. (Abyssos g12)
3 Z dýmu se pak vyrojila mračna hmyzu s jedovatými žihadly. Byly to kobylky, jež však nenapadaly rostliny, ale lidi, kteří neměli Boží znamení na čele.
A ka puta mai i te paoa he mawhitiwhiti ki runga ki te whenua; i hoatu hoki ki a ratou he kaha, he pera me te kaha o nga kopiona o te whenua.
I korerotia hoki ki a ratou kia kaua e kino i a ratou te tarutaru o te whenua, tetahi mea matomato ranei, tetahi rakau ranei; ko nga tangata anake kahore nei te hiri a te Atua i o ratou rae.
5 Nesměly je usmrcovat, ale mohly je pět měsíců trápit. Bodání toho hmyzu bude tak bolestivé, že mnozí se budou chtít sami zabít, avšak nepodaří se jim to, budou toužit po smrti, ale marně.
I tukua ano hoki ki a ratou kia kaua e whakamate i era, engari me whakamamae kia rima ra ano nga marama: a ko ta ratou whakamamae kia pera me te whakamamae a te kopiona, ina wero i te tangata.
A i aua ra tera nga tangata e rapu i te mate, a e kore rawa e kitea; e hiahia ano ratou kia mate, heoi ka oma te mate i a ratou.
7 Zblízka ty kobylky vypadaly jako koně vystrojení do boje. Jejich hlavy ozdobené zlatými korunami měly lidské tváře,
Na ko te waihanga o nga mawhitiwhiti rite tonu ki nga hoiho kua oti te whakanoho mo te pakanga: a i runga i o ratou matenga he mea e rite ana ki nga karauna koura, a ko o ratou kanohi ano he kanohi tangata.
8 hřívy vlající jako rozpuštěné ženské vlasy, zuby jako lev.
He makawe ano to ratou rite tonu ki te makawe wahine, ko o ratou niho me te mea no te raiona.
9 Hruď měly jako okovanou pancířem a zvuk jejich křídel připomínal rachot útočící vozby.
He pukupuku hoki o ratou, ano he pukupuku rino; a ko te haruru o o ratou pakau, ano ko te haruru o nga hariata, o nga hoiho maha e rere ana ki te tatauranga.
10 Ocasy měly jako štíři a v nich žihadla, která po pět měsíců trápila lidi.
He hiku o ratou pera i o nga kopiona, he wero hoki: a kei o ratou hiku to ratou kaha ki te whakamamae tangata mo nga marama e rima.
He kingi ano to ratou, ko te anahera o te poka torere; ko tona ingoa i te reo Hiperu ko Aparona, a i te reo Kariki ko Aporiona tona ingoa. (Abyssos g12)
12 Zdálo se, že první hrůza končí, ale už se valí další.
Kua pahemo te tuatahi o nga aue; na e rua ake nga aue kei te haere mai i muri.
13 Zatroubil šestý anděl a od čtyř rohů Božího oltáře se ozval hlas.
Na ka whakatangi te ono o nga anahera, a ka rongo ahau ki tetahi reo, e ahu mai ana i nga haona e wha o te aata koura i te aroaro o te Atua,
14 Poručil šestému trubači: „Rozvaž pouta čtyř démonů od velké řeky Eufratu!“
E mea ana ki te ono o nga anahera, kei a ia nei te tetere, Wetekina nga anahera tokowha e here ra i te awa nui, i Uparati.
15 Tak byli osvobozeni čtyři spoutaní démoni, kteří čekali na svou hodinu, aby vyhladili třetinu lidstva.
Na ka wetekina aua anahera tokowha, kua noho rite noa ake nei mo te haora, me te ra, me te marama, me te tau, e whakamate ai ratou i te wahi tuatoru o nga tangata.
16 Vyrazili s jízdou v počtu dvě stě miliónů jezdců (to číslo mi bylo přesně sděleno):
A ko te tokomaha o nga taua o nga hoia eke hoiho e rua tekau mano nga tekau mano; i rongo hoki ahau ki to ratou tokomaha.
17 Jezdci měli na sobě ohnivě rudé, hyacintově modré a sírově žluté pancíře. Hlavy jejich koní byly jako hlavy lvů a z tlam jim šlehal oheň, vycházel kouř a čpěla síra. Právě tím – ohněm, kouřem a sírou – zabíjeli.
Ko taku tenei i kite ai i ahau e titiro matakite ana, ko nga hoiho me nga kainoho i runga he pukupuku o ratou, ano he ahi, he hakiniti, he whanariki: na, ko nga upoko o nga hoiho, ano he upoko raiona; e puta mai ana hoki i o ratou mangai he kapu ra, he paoa, he whanariki.
Na enei mate e toru i patu te wahi tuatoru o nga tangata, na te kapura, na te paoa, na te whanariki, i puta mai i o ratou mangai.
19 Vražedná moc těch koní nevycházela jenom z jejich tlam, ale i z ocasů; měli totiž místo nich jedovaté hady a ti lidi kousali.
Ko te kaha hoki o nga hoiho kei o ratou mangai, kei o ratou waero: ko o ratou waero koia ano kei te nakahi, he upoko o ratou; ko a ratou mea tukino enei.
20 Avšak lidé, kteří přežili tyto katastrofy, se přesto nezměnili a nečinili pokání. Boha nectili, ale dál uctívali svoje zlaté, stříbrné, měděné, kamenné nebo dokonce jen dřevěné modly, slepé, hluché a bezmocné.
Na, ko era atu tangata, kihai nei i whakamatea e enei mate, kahore ratou i ripeneta ki nga mahi a o ratou ringaringa, kihai hoki i mutu to ratou koropiko ki nga rewera, ki nga whakapakoko koura, hiriwa, parahi, kohatu, rakau ranei; ki nga mea ka hore nei e kite, kahore e rongo, kahore e haereere:
21 Ne, lidé se vůbec nezměnili, nepřestali se vraždit neustoupili od svých pověr, cizoložství a krádeží.
Kahore ano hoki ratou i ripeneta ki a ratou kohuru, ki a ratou mahi makutu, ki a ratou moepuku, ki a ratou tahae.
