Filipským 2

1 Znamená pro vás něco napomenutí ve jménu Kristovu? Má pro vás význam, že nás Duch Boží vzájemně spojuje?

2 Záleží vám na mé upřímné lásce? Pak tedy buďte svorní, mějte se rádi, usilujte o jednotu a jednomyslnost.

3 Ničím jiným mi neuděláte větší radost. Nebuďte laskaví a jednomyslní jen z vypočítavosti, nechtějte sklízet vděčnost a uznání, ale přejte je jiným.

4 Nemyslete jen na sebe a na vlastní blaho, spíš přemýšlejte, jak prospět jiným.

5 Osvojte si smýšlení Ježíše Krista:

6 Ač sám byl Bůh, nedomáhal se božských nároků,

7 odložil svou slávu a moc, stal se člověkem

8 a dokonce přijal úděl otroka. Poslušně šel cestou ponížení až k potupné smrti: popravili ho na kříži jako zločince.

9 Ale právě proto ho Bůh nade všechno povýšil a dal mu takovou slávu,

10 aby se před jeho jménem každé stvoření v úctě sklonilo a uznalo, že je Pánem všeho.

11

12 Moji drazí, dokud jsem byl u vás, vždycky jste dbali mých slov. Tím spíše teď, když mezi vámi být nemohu, úzkostlivě se snažte, abyste získali věčný život.

13 Bůh, jenž ve vás působí, k tomu povzbudí vaši vůli a dá vám sílu proměnit ji v činy.

14 Všechno, co činíte, dělejte bez reptání a pochybností.

15 Tím dokážete čistotu svého srdce a mezi zkaženými a převrácenými se osvědčíte jako ryzí Boží děti. Buďte svému okolí světlem. Až se Kristus zase objeví – jak budu šťasten, že jsem se nenamáhal zbytečně.

16

17 I kdybych měl své poslání zpečetit vlastní krví,

18 raduji se z toho a také vy se můžete radovat se mnou.

19 Věřím, že mi Pán brzo umožní poslat k vám Timotea, abych se potěšil zprávami o vás.

20 Jinak tu nemám nikoho, kdo by měl o vás tak upřímný zájem.

21 Všichni myslí spíš na svůj vlastní prospěch než na zájmy Kristovy.

22 Ale Timotea jste už poznali, když mi ve službě Boží věci pomáhal jako vlastní syn.

23 Jakmile bude o mně rozhodnuto, pošlu ho hned k vám.

24 Mám ale ke Kristu důvěru, že brzo přijdu i já sám.

25 Rozhodl jsem se však poslat k vám zpátky Epafrodita. Jeho služby byly pro mne velmi cenné. V práci i boji mi stál po boku jako bratr.

26 Ale teď se mu přece jen silně zastesklo po domově, zvlášť když uslyšel, že jste se dověděli o jeho nemoci.

27 Měl už opravdu namále, ale Bůh se nad ním slitoval. Také mne tím ušetřil další velké rány.

28 Vypravil jsem ho nazpět co nejrychleji, aby vás osobně uklidnil a zbavil mne tím velké starosti.

29 Buďte k němu milí jako k bratrovi. Takových lidí si važte.

30 Vždyť pro Kristovo dílo dal v sázku vlastní život a ve snaze nahradit mi vás všechny by byl se málem uštval k smrti.