Filipským 2
1 Znamená pro vás něco napomenutí ve jménu Kristovu? Má pro vás význam, že nás Duch Boží vzájemně spojuje?
If then there is any exhortation in Christ, if any encouragement from love, if any partaking of the Spirit, if any tenderness and compassion,
2 Záleží vám na mé upřímné lásce? Pak tedy buďte svorní, mějte se rádi, usilujte o jednotu a jednomyslnost.
make my joy full, that ye be of the same mind, having the same love, with union of soul cherishing one mind;
3 Ničím jiným mi neuděláte větší radost. Nebuďte laskaví a jednomyslní jen z vypočítavosti, nechtějte sklízet vděčnost a uznání, ale přejte je jiným.
doing nothing in the spirit of faction, or in the spirit of vain-glory, but in humility esteeming others as better than yourselves;
4 Nemyslete jen na sebe a na vlastní blaho, spíš přemýšlejte, jak prospět jiným.
looking each of you not to his own interest, but each to the interest of others also.
5 Osvojte si smýšlení Ježíše Krista:
Yea, let this mind be in you which was in Christ Jesus,
6 Ač sám byl Bůh, nedomáhal se božských nároků,
who, being in the form of God, did not regard it as a thing to be grasped at to be on an equality with God,
7 odložil svou slávu a moc, stal se člověkem
but made himself of no consideration, taking the form of a servant, and becoming like men;
8 a dokonce přijal úděl otroka. Poslušně šel cestou ponížení až k potupné smrti: popravili ho na kříži jako zločince.
and in what appertained to him appearing as a man, he humbled himself, and was obedient unto death, even the death of the cross.
9 Ale právě proto ho Bůh nade všechno povýšil a dal mu takovou slávu,
Wherefore God also highly exalted him, and gave him a name which is above every name;
10 aby se před jeho jménem každé stvoření v úctě sklonilo a uznalo, že je Pánem všeho.
that in the name of Jesus every knee should bow, of those who are in heaven, and those on earth, and those under the earth,
and that every tongue should confess that Jesus Christ is Lord, to the glory of God, the Father.
12 Moji drazí, dokud jsem byl u vás, vždycky jste dbali mých slov. Tím spíše teď, když mezi vámi být nemohu, úzkostlivě se snažte, abyste získali věčný život.
So then, my beloved, as ye always obeyed, not as in my presence only, but now much more in my absence, work out your own salvation with fear and trembling;
13 Bůh, jenž ve vás působí, k tomu povzbudí vaši vůli a dá vám sílu proměnit ji v činy.
for it is God who worketh in you both to will and to work for his good pleasure.
14 Všechno, co činíte, dělejte bez reptání a pochybností.
Do all things without murmurings and doubts;
15 Tím dokážete čistotu svého srdce a mezi zkaženými a převrácenými se osvědčíte jako ryzí Boží děti. Buďte svému okolí světlem. Až se Kristus zase objeví – jak budu šťasten, že jsem se nenamáhal zbytečně.
that ye may be blameless and pure, children of God, without rebuke, in the midst of a crooked and perverse generation; among whom ye shine as luminaries in the world,
holding forth the word of life, that I may have whereof to boast against the day of Christ, that I did not run in vain, or labor in vain.
17 I kdybych měl své poslání zpečetit vlastní krví,
But if I am even poured out on the sacrifice and ministration of your faith, I rejoice, and rejoice with you all.
18 raduji se z toho a také vy se můžete radovat se mnou.
For the same reason, do ye also rejoice, and rejoice with me.
19 Věřím, že mi Pán brzo umožní poslat k vám Timotea, abych se potěšil zprávami o vás.
But I hope in the Lord Jesus to send Timothy to you soon, that I also may be cheered when I know your state.
20 Jinak tu nemám nikoho, kdo by měl o vás tak upřímný zájem.
For I have no one like-minded, who will have a true concern for your state;
21 Všichni myslí spíš na svůj vlastní prospěch než na zájmy Kristovy.
for all of them are seeking their own things, not those of Christ Jesus.
22 Ale Timotea jste už poznali, když mi ve službě Boží věci pomáhal jako vlastní syn.
But ye know the proof of him, that, as a son serves a father, he served with me for the gospel.
23 Jakmile bude o mně rozhodnuto, pošlu ho hned k vám.
Him therefore I hope to send forthwith, as soon as I see how it will go with me;
24 Mám ale ke Kristu důvěru, že brzo přijdu i já sám.
but I trust in the Lord that I also myself shall come soon.
25 Rozhodl jsem se však poslat k vám zpátky Epafrodita. Jeho služby byly pro mne velmi cenné. V práci i boji mi stál po boku jako bratr.
Yet I thought it necessary to send to you Epaphroditus, my brother, and companion in labor, and fellow-soldier, but your messenger, and minister to my wants;
26 Ale teď se mu přece jen silně zastesklo po domově, zvlášť když uslyšel, že jste se dověděli o jeho nemoci.
for he was longing after you all, and was much troubled, because ye heard that he was sick.
27 Měl už opravdu namále, ale Bůh se nad ním slitoval. Také mne tím ušetřil další velké rány.
For indeed he was sick near to death; but God had mercy on him; and not on him only, but on me also, lest I should have sorrow upon sorrow.
28 Vypravil jsem ho nazpět co nejrychleji, aby vás osobně uklidnil a zbavil mne tím velké starosti.
I send him therefore the more speedily, that when ye see him ye may again rejoice, and that I may be the less sorrowful.
29 Buďte k němu milí jako k bratrovi. Takových lidí si važte.
Receive him therefore in the Lord with all gladness, and hold such in honor;
30 Vždyť pro Kristovo dílo dal v sázku vlastní život a ve snaze nahradit mi vás všechny by byl se málem uštval k smrti.
because he was near to death on account of the work, hazarding his life to supply what was wanting on your part in the ministration to me.
